Knihy, pro které jsem ronila slzy

sobota 10. října 2015



Ahoj,
pamatujete si ještě na článek Série, které všichni milují... Až na mě! Už je to docela dlouhá doba, co jsem ho vydala a překvapilo mě, kolik pozitivních ohlasů se mu dostalo. Víc než bych čekala.
Jelikož tohle je pořád hlavně knižní blog, napadlo mě hned několik dalších témat s knihami, u kterých bych mohla článek podobné formy spáchat.

Asi každý čtenář to už nejspíš někdy zažil. Četl knihu, která byla tak dobrá, smutná, realistická, či prostě taková, že mu nad stránkami ukápla jedna, dvě nebo snad celý proud slz. Ráda bych se s vámi podělila o knihy, které takto dostaly mě. A pravděpodobně jedině mě, protože já vždycky fňukám na tím, co nikoho jiného nerozpláče, to už je problém mé osoby. Myslím, že níže zmíněná díla můžete brát aspoň jako další tipy ke čtení.

Ostrov lhářů


Brečela bych, kdybych neseděla za pultem na brigádě a nehrozilo by mi, že každou chvílí přijde nějaký zákazník... Takhle jsem slzy pracně zahnala rychlým mrkáním. Rozuzlení, ta krutá a ošklivá realita, se mě hodně dotknulo, jelikož jsem ho zaprvé vůbec nečekala, takže to bylo jako skok do ledové vody, a zadruhé bylo prostě smutné každým coulem.








Jednou ano, dvakrát ne


I tady mě dostihla nečekaná pravda. Odhalení jisté ohromující skutečnosti, které mě donutilo začít o celém dosavadním příběhu přemýšlet jinak, protože ono to celou dobu bylo jinak. Mnoho lidí má ke knize výtky, že je to spíš průměrnější román, já z ní skoro brečela.






Esej o tragédii

Esej spadá do kategorie knih, které byly smutné a byt´ mě přímo nerozplakaly, cítila jsem se z určitých věcí značně rozesmutněle.









Poslední z létající pirátů

Ted´ si asi říkáte: Jako vážně?! Věc se má tak, že tehdy jsem byla přece jenom o něco mladší. Objevila jsem tuto sérii a zamilovala se do ní, do úžasného a fantastického Světakraje a hlavně do hrdiny kapitána Snítka. Tři díly o něm, věčně mladém klukovi plném energie a pak náhle jako o starém, dokonce umírajícím. Mé mladší já to zrovna neudýchalo. Tyhle situace mě vždycky dostávaly...






Nijura - dědictví koruny elfů

Celá kniha má velmi pochmurný příběh a neutěšenou atmosféru. Stačilo ještě pár "správných" úmrtí a pár "správných" přeživších, následné srdceryvné, ale decentní scény a já se skládala.









Temná země

To už je kupa let. Tehdy mi bylo jedenáct. I nad touto knihou se vznáší až depresivní atmosféra, čemuž napomáhá třeba i zvolené roční období a prostředí. Když jsem Temnou zemi četla, celou dobu jsem se cítila melancholicky a pak mi umřela postava, kterou jsem měla snad nejradši a už se mi koulely slzy po tvářích.







+ BONUS: Hvězdy nám nepřály

Tak v tomto případě jsem asi nebyla jediná, kdo uronil nějakou tu slzu. Zádrhel však spočívá v tom, že jsem se rozplakala v úplně jiné části, než se asi stalo většině ostatních. Navíc to zrovna moc s knihou nesouviselo, četba jen podnítila moje uvažování, myšlenky se rozzutekly do špatných stran a splín jako trám byl na světě. Naopak v situaci, kdy se mělo plakat, zůstala moje tvář suchá.








Jak jste na tom vy? Které knihy dostaly vás?

27 komentářů:

  1. Výborný článek :) Možná to zní trochu podivně, ale mám ráda, když mě kniha osloví a dostane do kolen natolik, že u ní i brečím :) Prostě mám ráda silné příběhy :) Z těchto knížek jsem četla jen Hvězdy nám nepřály, ale slzy jsem u nich neronila..Ale moc ráda si přečtu ty další knihy, vypadají zajímavě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já takové knihy sice nevyhledám, ale zároveň se jim ani nebráním :)

      Vymazat
  2. Z těchto jsem brečela jen u Hvězd a Ostrovu, ale u Eseje jsem k tou taky neměla daleko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem u Eseje také vyloženě nebrečela, ale oči mi zvlhly :)

      Vymazat
  3. Hvězdý nám nepřály jsem četla a je to fakt smutné :(
    Denisse Beauty

    OdpovědětVymazat
  4. Hvězdy nám nepřáli jsou tak nafouknutá bublinka... No nic, už jsem o nich psala. O filmu :)
    Jinak rozhodně si prozkoumám knihy blíže, alespoň Ostrov lhářů.
    Já plakala u kapitoly František v Malém Bobši, několikrát. A žádnou jinou knihu si vlastně nevybavuju.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, film se mi vůbec nelíbil, prostě katastrofa...
      Ostrov lhářů určitě doporučuji :)

      Vymazat
  5. Úžasný článek, fakt hezky pises :) Kroniky Svetakraje! Wohoa! Vždycky, když objevím někoho, kdo jako mladší četl stejne knížky jako ja, mam z toho druhé Vánoce :D Esej o tragédii i Ostrov lhářů si chci přečíst, vypadá to oboji tajuplne a pochnurne a to ja muzu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, to opravdu potěší :))
      Jé, to je super! Měla jsem pocit, že Kroniky jsem četla snad jen já! :D
      Určitě si přečti :)

      Vymazat
  6. Krásný článek! :)
    Já jsem prostě Ostrov Lhářů asi nepochopila,hlavně ten konec :/
    U Hvězd jako knihy jsem nebrečela,při filmu to už bylo horší :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No... tady asi není moc dobré se pouštět do vysvětlování, ale klidně jsem k dispozici a vysvětlím ti to tak, jak jsem to aspoň pochopila já. Možná ten závěr chápe každý jinak :)

      Vymazat
  7. Pěkný článek, z tvého výběru jsem četla pouze Ostrov lhářů, který mě nijak zvlášť nedojal a Esej o tragédii, kterou jsem si zamilovala :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však říkám, mě dojímají zajímavé věci :D

      Vymazat
  8. Jak vidím, tak malinko zaostávám za ostatními, ze zmíněných knih jsem četla jen Hvězdy, ale ty mě teda opravdu dostaly do kolen, probrečela jsem snad v kuse poslední čtvrtinu. :D Ostrov lhářů si chci přečíst a z tvého článku mě ještě zaujal Esej o tragédii, o kterém jsem zatím neslyšela, ale anotace se mi vážně zamlouvá, tak si ho přidám k té hromadě knih, po kterých toužím. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To kdybys viděla, po kolika knihách toužím já.. To se snad ani vyčíslit nedá :D

      Vymazat
    2. No mně už se to také pěkně kupí. :D To je nevýhoda, když člověk sleduje knižní blogy, je sice informovaný kdy a kde co vyšlo, ale brzy má nekonečně dlouhý seznam knih, které má v plánu si přečíst. :D

      Vymazat
  9. Niektoré knihy poznám z recenzií, niektoré nepoznám vôbec. Každopádne ide o zaujímavý výber, rada by som si prečítala Esej o tragédii :-) Naopak Hviezdy nám nepriali ma napríklad vôbec nelákajú :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Cetla jsem z toho tri knihy, ale ani jedna me nedonutila az tak nad tim smutnit :-)

    OdpovědětVymazat
  11. moc děkuji za inspiraci,hned několik knih přibylo na mém wishlistě :)

    Jak dny plynou

    Knihy plné tajemství

    OdpovědětVymazat
  12. Taky jsem brečela u spusty knih :D :D Nejhorší je, když se mi chce brečet, ale nejde to, protože jsou kolem lidi :D

    OdpovědětVymazat
  13. Esej nebyla špatná, a Hvězdy, k tomu snad nemusím nic říkat. :D

    OdpovědětVymazat

Komentáře vždy potěší mé oči, takže komentujte, komentujte :)

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS