Pátá vlna: Kniha vs. film

by - 4/22/2016


Ahoj,
film Pátá vlna měl u nás v České republice premiéru ve čtvrtek 14. dubna. A mně se povedlo ještě ten samý týden, konkrétně v neděli, zajít se na něj podívat do kina. Dřív než jsem viděla film, jsem ovšem stihla, i když velmi těsně, přečíst stejnojmennou knižní předlohu. A to přímo volá po srovnávacím článku Kniha vs. film.
Kdo si vedl lépe?

Když se čtenář ponoří do knižního světa, návrat zpět je těžký
Do čtení knihy jsem se pouštěla s nadšením, neboť mi na ni přišly samé kladné ohlasy a navíc jsem se těšila, až ji dočtu a budu moci porovnat s filmovým zpracováním. To ovšem znamenalo jisté časové omezení, protože jsem pro tentokrát chtěla dát jako správný knihomol přednost knize. Naštěstí se moje obavy, že bych Pátou vlnu nestihla přelouskat včas, brzo rozplynuly. Příběh je totiž až neuvěřitelně čtivý, psaný velmi poutavě, proto mi stránky doslova ubíhaly před očima. Pravda, začátek se trochu táhl a přišel mi i místy zmatený, jak Cassie ve svém vyprávění přeskakovala ze současnosti do minulosti, ale takových pasáží postupně ubylo a později se objevovaly jen sporadicky. Ve zpětném pohledu vidím, že vzpomínkové části měly své opodstatnění, krásně doplnily celý příběh a kompletně uvedly čtenáře do situace.

Hlavní hrdinou je dospívající dívka Cassie, která se ocitla sama, odkázaná jenom na sebe a svoje schopnosti přežít. Proti ní stojí pravděpodobně nezničitelný nepřítel, který je pevně rozhodnutý vyhladit lidstvo do posledního člověka. Jak se taky ubránit někomu, jehož podobu ani neznáte? Cassie ale nezůstává na vypravování dlouho sama, příběh se rozrůstá o další dějové linie, které se dříve nebo později propojí dohromady, dvě z nich se ale skoro celou dobu odehrávají paralelně, nezávislé na sobě navzájem. Těžko říct, která z nich mě bavila víc, řekla bych, že skóre je vyrovnané. Měla jsem ráda jak napínavé události v životě Cassie, tak i vyprávění Zombieho.

Zápletka se jeví jako velice jednoduchá. Velmi stručně řečeno, Pátá vlna je o Cassiině nezlomném odhodlání najít a zachránit svého mladšího bratříčka Sama, kterého od ní okolnosti oddělily. I když se mi zápletka zdá poněkud primitivní, knihu činí neodolatelně zajímavou právě pět vln a fakt, že se autor snaží o jistou morální a duchovní složku děje. Podstatou a tím, co byste si z přečtení díla měli odnést, nejsou v první řadě divoké honičky, střílečky a lov emzáků. Nejedná se totiž o klasickou mimozemskou invazi, jak se nám jistě vybaví z mnoha akčních sci - fi a postapokalyptických bijáku, tito vetřelci jsou mnohem komplikovanější, jejich úmysly zdánlivé jasné, ale přece odlišné. Často převažují nad aktivním dějem úvahové pasáže, ve kterých se hrdinové chovají jako skuteční lidé, řeší mnohá dilemata a zabývají se nejen pro ně aktuálními myšlenkami a problémy. Z Páté vlny jsem si proto odnesla pocit, že se autor snaží na pozadí příběhu sdělit něco víc a právě to se mi na knize nejvíc líbilo. Po dočtení mi ještě chvíli ležela v hlavě a nutila mě zamýšlet se nad věcmi, na něž obvykle ani nedojde.

Nicméně jsem objevila i docela výrazná negativa. Mezi ně se řadí již zmiňované počáteční zmatení při přeskakování mezi vzpomínkami a realitou a také celý vztah Cassie a Evana, který mi přišel místy velmi křečovitý a nerealistický. Konstruování vztahů není zrovna autorovou silnou stránkou. Ale kdo ví, jak se lidé chovají po konci světa? Výrazně jsem ale postrádala jakékoliv překvapení, nečekané odhalení, prostě nějaký šokující dějový zvrat. Příběh svým způsobem plynul předvídatelným směrem a mnoho věcí, které jsem asi neměla tušit, mi bylo jasných skoro od začátku. Jediné, v čem jsem se mohla nechat překvapit, byl konkrétní vývoj děje a jednotlivé detaily, nicméně zásadní pravdy jsem bohužel chápala skoro celou dobu. Wow moment mi v Páté vlně prostě chyběl.

Konec knihy jasně odkazuje na pokračování, jen málo věcí bylo uzavřeno a myslím, že každý čtenář prahne po odpovědích. S knižní podobou Páté vlny jsem spokojená, ačkoliv drobné nedostatky a určité nesrovnalosti jsem objevila. To ale hravě vyvažuje (nebo spíš převažuje) skutečnost, že se jedná o dílo neobvyklé, jiné, ve svém žánru bez debat výjimečné.

Když se vedení ujme Hollywood
Říkala jsem si, jak bude skvělé, když budu mít knihu čerstvě v paměti. Začalo promítání a já postupně došla k poznání, že tenhle nápad se neřadí k těm nejlepším. Fakt, že jsem knihu dočetla sotva den předem, a tudíž si pamatovala každičký detail, mě neodbytně nutil porovnávat každou blbost a pozastavovat se nad sebemenšími odlišnostmi. Na druhou stranu jsem zase díky tomu měla možnost vidět, jak moc se hollywoodská produkce podepisuje na podobě filmu.

Filmové zpracování se od knižní předlohy v zásadě tolik nelišilo, obě verze vypráví téměř totožný příběh a dospějí ke stejném výsledku, obsah sdělení je v podstatě stejný. Několik výraznějších úprav a odklonek by se přece jen našlo. Zdaleka ne všechny ale odsuzuji. Půl na půl. Zatímco určité změny jsem ocenila a filmu podle mého názoru spíš prospěly, nad jinými jsem se mohla jen tiše rozčilovat a proklínat producenty, kteří mají tendenci mnoho věcí zidealizovat v pompézním a klišoidním hollywoodském stylu, asi tušíte, o čem mluvím. Nechci šířit spoilery, ačkoliv mě slova pálí na jazyku! Počítejte také s tím, že filmová verze je vykuchaná, ať už se jedná o scény nebo postavy, a dějová linka místy zjednodušená, což se ale dalo očekávat předem.

Když si nakonec odmyslím knihu a veškeré porovnávání s ní a zaměřím se na Pátou vlnu čistě jako na film, z rovnice vyleze docela ucházející sci - fi thriller s prvky dystopie a nádechem postapokalyptického žánru. Herecké obsazení je ucházející, nicméně jsem se za celou dobu nedokázala srovnat s Evanem. Ačkoliv jeho vztah s Cassie byl ve filmu o pořádný kus stravitelnější a realističtější než v knize! Jenomže ke knize se musím opět chtě nechtě vrátit. Obávám se, že film není bez ní kompletní a k tomu, abyste si podívanou v kině nebo na obrazovkách opravdu užili, potřebujete předlohu do ruky, nejlépe už přečtenou. Pro diváky, kteří Pátou vlnu nečetli, se musí jevit spíš jen jako potencionálně slibný nápad, který však nedopadl zrovna slavně.

Pátá vlna je nejlepší buď jen jako kniha, nebo jako kniha a pak film, nicméně samotné shlédnutí filmu nemá, zvláště pro náročnější a ostřílenější diváky, příliš co nabídnout. Mně se ale líbil, příjemně doplnil, případně pozměnil psanou podobu, ukázal další způsob, jak si pohrát s daným příběhem. Myslím si, že režisér se své role ujal dobře a předvedl krásný výsledek, nicméně kniha v tomto případě jasně porazila svého soupeře a zvítězila.

Omlouvám se za šíleně dlouhý článek. Jenomže jsem stejně spoustu věcí, které mi ležely na srdci, ani nenapsala ;)

You May Also Like

13 komentářů

  1. Kniha na tom bývá povětšinou líp, já už si jí chci taky dlouho přečíst, ovšem nejspíš neudělám stejnou chybu, že hned den na to půjdu do kina - už mám s tímhle taky zkušenosti a z mého pohledu je to děs, protože bych musela pořád na někoho pořvávat, co všechno je tam jinak.
    Každopádně už se ale těším, až se aspoň k jedné z těchto variant dostanu :)

    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem byla docela šťastná, že jsem knihu štíhlá přelouskat , i když se četla jako po másle, ale s načasováním kniha-film jsem to trochu nevymakala :/

      Vymazat
    2. *stihla, automatické opravy na mobilu jsou zlo :p

      Vymazat
  2. Souhlasim. Asi docela chapu, jak to pusobi na ty, co to videli, ale necetli. Me to sedlo uplne skvele, protoze to znam. Ale ostatnim uz to tak super ocividne neprislo...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě jsem koukala, že spousta lidí i docela nadávalo, ale myslím, že to byli ti, kdo knihu minuli.

      Vymazat
  3. Vystihla jsi to skvěle! :)
    Knihu jsem četla ještě před filmem a byla skvělá, AŽ tedy na to, že si mě kniha nezískala. Příběh pro mě existoval jen s knihou, když jsem knihu zaklapla, tak jsem na příběh ani jednou nepomyslela, protože nebyl důvod. To mi na knize trochu vadilo, tak snad to autor v druhém díle napraví :)
    K filmu: Když jsem odcházela z kina, byla jsem nadšená a rozhodnutá, že film je lepší než kniha... Pak jsem dospěla k tomu, že (jak píšeš) kdo nečetl knihu, film úplně nepochopí a bude to pro něho průměr- podprůměr. I tak ale to obsazení a celkově celé zpracování miluju :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem tedy do příběhu úplně ponořila a jak jsem ji dočetla, byla jsem úplně mimo a všichni hrdinové mi najednou hrozně chyběli. Příběh mě pohltil natolik, že jsem se musela doslova probouzet do normálního světa :D

      Vymazat
  4. Já byla z filmu nehorázně zklamaná, ale to nejspíš bude tím, že tu knihu zbožňuji... Ve filmu mi přišlo, že vystříhali všechnu akci a spíš hráli na emoce.

    OdpovědětVymazat
  5. Jak by všem bylo líp, kdyby se naučili vnímat film i knihu jako dvě odlišné věci. No ne? :D Já to tak beru a vůbec mě neštve, když se film od knihy něčím liší. Nebyla by to na druhou stranu trochu nuda, kdybychom dostali na chlup to samé, co už jsme četli? Navíc u čtení hodně pracuje fantazie každého čtenáře a i když máme hodně věcí daných, každý z nás si nakonec knihu samotnou přebere po svém, na každého zanechá dojem něco jiného, něčeho, čeho si všimneš ty, si někdo jiný třeba nevšimne a naopak... Někomu něco může přijít bezvýznamné, tobě ne... a tak si myslím, že udělat film, který by uspokojil čtenáře, nelze. Oni si stejně vždycky něco najdou, budou se v tom nípat a kňourat. Mně se film moc líbil - nečetla jsem knihu, ale chystám se na to. Ale kdy, to už nevím. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenomže to by pak nemohly vznikat články kniha vs. film, což by byla docela škoda, ne? :D
      Jsme hrozně nároční, my knihomolové.;)
      Děkuju za podnětný komentář! :)

      Vymazat

Komentáře vždy potěší mé oči, takže komentujte, komentujte :)