Hon (rc)

středa 28. ledna 2015

"Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?"


(aneb celých 296 stran mého strachu o Gena)


Autor: Andrew Fukuda
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 304
Rok vydání: 2012/USA, 2014/ČR
Díl: 1.
Brožovaná

První dojmy

Šla jsem do knihovny pouze kvůli vracení několika pár knížek a taky abych si vyzvedla peníze. Každopádně jsem si zakázala půjčovat si jakékoliv další knižky (kromě neodkladných rezervací). Doma mám docela slušnou kupu knih, které musí a chci přelouskat a nejde si k tomu půjčovat další a další, když je nemám přečtené. Jenže když jsem uviděla mezi novinkami Hon, vykašlala jsem se na tu kupu doma a okamžitě po zřejmě úplně novém Honu chmátla a ukořistila ho do svých rukou. Obálka vypadá naprosto fantasticky, navíc jsem četla dost pozitivní recenzí. No, moc jsem se na čtení těšila. Že jsem málem nedočetla V podsvětí.

O autorovi

Narodil se v Manhattanu a byl vychován v Hong Kongu. Poté co získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě, Fukada začal pracovat v Manhattonském "čínském městečku" spolu s dalšími imigranty. Tato zkušenost vedla k napsání Crossing, jeho debutu který byl vybrán ALA Booklist jako Top 10 First Novel a Top 10 Crime Novel v roce 2010. Jeho druhá kniha Hon, první kniha v nové sérii, byla koupena St. Martin's Press a vydaná v květnu 2012. Předtím než se Fukada stal autorem na plný úvazek, byl sedm let prokurátorem. Momentálně se svojí rodinou žije na Long Islandu.
(zdroj: www.databazeknih.cz)

Anotace

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi? 
Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.

Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

Postavy

Gen - hodně inteligentní, i když si to nechce přiznat, také velmi ucházející, co se vzhledu týče, snaží se být nenápadný, což se mu mnohdy nedaří (je též zamilovaný do Záře, ale moc si to nepřiznává).
Záře - Genova spolužačka, která je do něj zamilovaná, ve škole je velmi populární, její zbraní je útok, sebevědomá.


Můj názor

Ach, Hon. Moje očekávání bylo hodně velké a nevím, co bych dělala, kdyby mě kniha zklamala. Asi bych začala nehorázně vyvádět a praštila bych knihou o zeď. Jenže ona mě nezklamala. Po celou dobu čtení jsem se neustále obávala o hlavního hrdinu. Byl to fakt silný pocit strachu, i když šlo jen o fiktivná postavu, bála jsem se, že ho upíři - říkají si lidé a pravým lidem říkají glupani - odhalí. Teď. Ne. A teď? Taky ne. Uf. Musela jsem zkrátka číst dál. Pořád se tam něco dělo, pořád v knize přetrvávalo napětí, nic nebylo jisté. Během vteřiny mohlo být všechno ztracené. Sice mi Hon lehce připomínal Hunger games s upíry (a to asi nejsem jediná), ale přesto byla kniha  zdrcujícím způsobem nová, jiná, originální.
Je bohužel smutná pravda, že už jsem přečetla tolik knih, že dokážu některé věci odhadnout... To pak trochu připraví o ten moment překvapení. Ale nebudu se o tom tady šířit. Prostě si knihu přečtěte. Bude vás bavit. Budete trnout strachy.
Autor vymyslel opravdu velkou řadu zvláštností, která odlišují upíry od lidí. Hlavně je zabíjí slunce, žijí v noci, ale dál: nepotí se, nejsou vůbec chlupatí, nevydávají pach, neprojevují emoce (jsi upír a přijde ti něco směšné a vtipné? Poškrábeš se na zápěstí), běhají hrozně rychle atd. Gen to měl tedy sakra těžké, aby mezi ně zapadl. Na druhou stranu něco autor kapku nedomyslel, ale to je skoro přehlédnutelné.
Štvalo mě jak lidé - upíři -  mluvili o glupanech - opravdových lidech. Jako by to byli jen divoká a hloupá zvířata, která se teda dají domestikovat. A jaké pak bylo Genovo překvapení, když zjistil, že to je jinak.
V knize je opravdu nepřeberné množství nečekaných zvratů, napjatých, bolestných, hrůzostrašných scén, a samozřejmě trocha romantiky. Zkrátka vše a ještě ke všemu toho tam bylo tak akorát. Konec je hodně otevřený.

Hodnocení

Obálka

95%

Kniha

95%

To nejde jinak...


5 komentářů:

  1. Jo to znám, jdu do knihovny s tím, že jdu jenom vrátit knížky a stejně domů přitáhnu další:DD
    Tak tuhle knihu si chci koupit, a ted si mě definitivně přesvědčila!:) Skvělá recenze:3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chodit do knihovny je prostě nebezpečný :D
      A to druhý díl, to jsou ještě větší šoky :D

      Vymazat
  2. Na to se časem chystám, tak uvidím. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to super kniha! Určitě si ji přečti :)

      Vymazat
  3. Ach ach ach, ono je to o upírech? Kniho, kde jsi byla?!
    :D :D

    OdpovědětVymazat

Komentáře vždy potěší mé oči, takže komentujte, komentujte :)

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS