V podsvětí (rc)

středa 28. ledna 2015

"Pátrání po něm ji zavede do podzemního města Léthé."



Autorka: Meagen Spoonerová
Vydavatelství: CooBoo
Počet stran: 316 stran
Rok vydání: 2014/ČR
Díl: 2. (předchozí díl - Ptačí zpěv)
Vázaná s laminovaným potahem

První dojmy

V knihovně jsem popadla tuhle knížku a v duchu nadšeně zajásala: No né, druhý díl Ptačího zpěvu. Moc jsem se na čtení tété knihy těšila, byť první díl nepatřil mezi úplně ty nejlepší knihy, které jsem četla. Ale každopádně jsem byla zvědavá. Ale když jsem začala číst, ohromně mě to zmátlo, protože první věta byla myslím úplně stejná jako  prvním díle. Mechanické svítání je nejhlasitější ve staré kanalizaci. A vlastně celá první kapitola vypadala jako ta v prvním díle. Na začátek jsem tedy utrpěla dot velký šok, než se to vysvětlilo.

O autorce

Meagan Spooner během svého dospívání trávila čtením a psaním každou volnou chvilku dne a snila o životě jako archeoložka, mořská bioložka, astronautka. Vystudovala dramatiku na Hamilton College v New Yorku a poté strávila několik let v Austrálii. Cestovala se svou rodinou po celém světě. Navštívila např. Egypt, Jižní Afriku, Arktidu, Řecko, Antarktidu a Galapágy, což se poté zobrazilo v každém jejím příběhu. V současné době žije a píše v severní Virginii, ale touze po cestování je těžké odolat, a proto netuší, jak dlouho zde vydrží.

Anotace - děj

Linda Ainsleyová byla nucená prchnout z domova, z města, které od okolní zpustošené krajiny odděluje energetická zeď, a od té doby touží po jediném – najít svého bratra Badyána. Už ji unavuje věčně utíkat a žít ve strachu a věří, že právě Badyán to může zastavit. Pátrání po něm ji zavede do podzemního města Léthé. Města, které sužují obavy z jeho zakladatele, záhadného Prométhea, a místní pořádkové služby. Aby se Linda dozvěděla pravdu o tom, co se stalo s jejím bratrem, musí se Prométheovi postavit. Vypořádat se s vlastním strachem se už naučila, dokáže se ale vypořádat i s pravdou, kterou chce znát?

Postavy

Linda - stále trochu vyděšená dívka, ake zároveň vytrvalá a odhodlaná, trvá jí, než někomu plně důveřuje, je tedy hodně nedůvěřivá, opatrná, přijde mi, že i kapičku rozmazlená (aspoň tak já vnímám konec).
Oren -  bez Lindiny kouzelé energie je z něj pouhý stín, prázdná a krveláčná zrůda, jinak s energií se z něj vyklube něžný, ale divoký chlapec, mezo monoha lidmi plachý a vycukaný, zároveň neustále připravený k útoku, hbitý.
Zinka - bzučilka, stroje naprogramovaný Ústavem, zároveň je však scopná sama myslet, učit se a rozhodovat, Lindina kamarádka, které dívka plně důveřuje.

Můj názor

Se čtením knížky to všechno šlo hladce. Myslím, že tenhle díl byl i o malinko lepší než ten předešlý. Obálka se mi taky líbila. Linda se konečně stávala dostatečně odvážnou, přiměřeně ke svému věku. To, jak se v prvním díle lekala snad i vlastního stínu, mi přeci jenom trochu vadilo. Kniha byla opravdu krásně čtivá, nejen z důvodu, že jsem nevěděla, co bude dál a to mě (samozřejmě) nutilo číst dál. Asi tak ve dvou třetinách knihy nemám co vytknout. Kapitoly jsou doslova nabité napětí, autorka přesvědčivě popsala podzemní město i všechno okolo. Ani mi nevadilo, že se trochu odbočilo od hlavního tématu Prométhea a šla se hledat cesta na povrch. Ba naopak, uniková cesta se vždy hodí. Jsem taky autorce vděčná, že zařídila, aby ovzduší prosycené kouzelnou energií proměnilo Orena na člověka po celý pobyt ve městě a on mohl žít normální život (Orena mám totiž docela ráda, byť je to v magickém vakuu zrůda). Navíc Linda začala víc poznávat to, co ji provedli ve jejím rodném městě v Ústavu.
Ale... Závěr už tak skvělý nebyl, protože mi Linda začala nehorázně lézt na nervy, nesouhlasila jsem s ní snad ve všem, co dělala. (Na úplném závěru 2. části se totiž zjistí jedna zásadní věc). Nicméně podle mě se Linda chovala jako rozmazlené dítě, které všechno chce, ale pak tíhů zodpovědnosti doslova hodí na ostatní. Vypadá to asi takhle: Linda si umane, že se musí propustit vězněné obnovitelné, ze kterých se vysává kouzelná síla pro udržování chodu města. Ano, to je sice ušlechtilý čin, ale ona pak starosti spojené s tím, že podzemní město bez napájení od obnovitelných brzo padne a většina obyvatel umře, hodí na ostatní a sama si jde zase po svých zkoumat cosi. Trochu podlé, nemyslíte? Zkrátka mě konec knížky fakt moc naštval. Zdá se, že Lindě všechno projde, má vše, co si umane (byť je to dobré), ale pak si jen tak zmizí a jen řekne: Však vy jste všichni chytří a skvělí, na něco určitě přijdete. A papa.
I přes tenhle závěr však musím uznat, že je kniha vlastně pěkná.

Hodnocení

Obálka

90%

Kniha

70%


2 komentáře:

  1. Knížku nejspíš číst nebudu, už tak jich mám na seznamu plno, ale pěkná recenze:3

    OdpovědětVymazat

Komentáře vždy potěší mé oči, takže komentujte, komentujte :)

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS