Spravedlivý hněv (rc)

by Maddie Fiedler - 3/11/2015

Markus Heitz / Fantom Print / 381 stran

Vydáno 2009 (Něm.) a 2010 (ČR) / Legendy Alfů - 1. díl / pevná vazba

Fantasy román

Všichni čtenáři a čtenářky Trpaslíků znají alfy jako temné, neúprosné bojovníky. Nyní se o těchto tajuplných bytostech konečně dovíme něco víc: Dsôn Faimon, říše alfů, plánuje tažení proti dávným nepřátelům elfům. Alfové Sinthoras a Caphalor mají získat přízeň mocného démona, aby ještě více posílili údernost jejich vojska. Oba válečníci se však od sebe nemohou více lišit: zatímco Caphalor by nejraději pouze bránil hranice říše, ctižádostivý Sinhoras touží po něčem větším. Ovládá ho přání konečně si podrobit celou Skrytou zemi Po milionovém úspěchu trpaslíků nastává nová epocha věk alfů.

Můj názor

Všimněte si hlavně té labutě. My podporujeme labutě! :D

Když jsem knihu začala číst, usídlil se v mně nepříjemný pocit, že se mi možná nebude líbit. Po stránce dějové se toho až tolik nedělo, jen takové lehké seznamování, navíc jsem si připadala úplně ztracená ve světě, který si Markus vymyslel. Neupírám, že má úžasnou fantazii, tolik všemožných ras, zvyků a způsobů, vše propracované do posledního detailu. Krása. Nebo jinými slovy, pro osobu, která nečetla předchozí sérii Trpaslíků, to je přímo ideální možnost, jak se v knize úplně ztratit. V prvních chvílích zmatků jsem tedy velmi ocenila přiloženou mapku a seznam postav a ras užitých v knize, i když přesto jsem pořád trochu tápala.

Málokomu při slově fantasy autor vyskočí na mysli někdo jiný než Tolkien a jeho Středozemě. Trochu ve mně hlodala obava, že Ishím Voróo bude Středozemě s jinými jmény a označeními, ale opět jsem se děsila zbytečně. Přinejmenším situace, do které svoji zemi autor staví, se té Tolkienovské vůbec nepodobá. Odlišnost nalezneme v postavení lidí, kteří jsou zde označováni jako barbaři, podřadná rasa, elfové jsou změkčilí čichači květinek a to bych mohla pokračovat dál. Taky mi Markusova země přijde mnohem kompletnější a více rozvinutá.

Šel čas, s ním i stránky (byť pomalu) a došlo k ~~menšímu~~ obrovskému zvratu. Jestli jsem o knize pochybovala, byla to opravdu velká chyba! Jak jsem se postupně seznamovala s Ishím Voróo, Raleehou, Caphalorem a Sinthorasem a začala se lépe orientovat, kniha mě bavila víc a víc. Zajímavé je už jenom zvolení hlavních postav. Alfové... Temní, zlí, dokonalí. Jakoby se vypravěčem stalo zlo. A to se mi moc líbilo. Zcela obvyklé u mě je, že si víc než kladné hrdiny oblíbím záporné (zvláště ty velmi pohledné), čímž jsem se u Spravedlivého hněvu nemusela vůbec trápit. Caphalor a Sinthoras, ústřední postavy díla, jsou vlastně svým způsobem ti záporní, nebo mají přinejmenším dost posunuté hranice toho, co je morální a co ne.

Netrvalo dlouho a já dospěla do bodu, kdy jsem byla z knihy absolutně odrovnaná a v duchu si gratulovala za excelentní výběr. Sinthoras a Caphalor se pravidelně střídali na první příčce oblíbenosti, oba mě ovšem neuvěřitelně bavili nejen tím, jak spolu neustále soupeřili. Možná mi nejdřív přišly jejich praktiky trochu moc násilné a kruté, ale jelikož to všechno prováděli s elegancí a grácií, nešlo moc dlouho odolávat. Také se mi moc líbila slabě naznačená milostná linka, možná i milostný trojúhelník, to vše se odvíjelo lehce a přirozeně, takže oproti většině young adults výtvorům příjemná změna. V knize sice napětí střídaly pasáže poněkud méně akční, ale nenudila jsem. Příběh Spravedlivého hněvu je zajímavý, poměrně poutavý, přinejmenším v sobě ukrývá dobrý nápad, ale v první půlce se dost táhne, zatímco druhá část je najednou plná přeskoků v čase a urychlení. Neříkám, že mi to úplně vadilo, ale vykolejilo mě to, protože jsem si zvykla na pomalejší ubíhání a větší pitvání událostí.

A zápory? Určitě konec! Jak mi to mohl autor udělat, useknout knížku v tolik napínavém okamžiku? Ted´ si jen můžu domýšlet, jak Alfové postupovali dál, ale moc jsem toho zatím nevymyslela. Nejradši bych sáhla po dalším dílu, protože poslední události knihy potřebují nutně nějaké pokračovaní a rozuzlení. Když tedy pominu své hořekování nad utnutým závěrem, taky se mi moc nelíbilo právě rozdělení děje na podrobnější část a urychlenou část, ale to je skoro přehlédnutelné.

(mimochodem epilog...! Co to jako je? Takové nebezpečné náznaky a potom nic? Achjo, jsem vážně zvědavá, jak se to všechno vyvine dál)

Kdybych tedy měla ve zkratce shrnout své předchozí povídání a hodnocení, můžu říct, že jsem spokojená, Alfy jsem si okamžitě zamilovala, nápad udělat ze zlé rasy vypravěče a průvodce příběhem se mi moc líbil. Nestěžuji si ani na nedostatek napětí, zajímavý příběh, dokonale promyšlenou zemi (všude samé nové rasy, že jsem to ani pobírat nestihla), ani na různorodost. Naopak mi malinko vadilo, že se kniha četla hodně pomalu, ačkoliv autorův styl nebyl špatný. Takže za mě určitě plus.

Hodnocení

Obálka

70%

Kniha

80%

Moc děkuji eshopu dobre-knihy za recenzní výtisk!