úterý 9. února 2016

Jak se dokopat ke psaní?!






















Ahoj,
nevím, kolik se zde pohybuje spisovatelů či potenciálních spisovatelů nebo prostě lidí, kteří se nějak pisatelsky projevují, nicméně možná i vás někdy nevyhnutelně dostihla tato otázka...

Když jsem začínala s blogováním, víc než knihám jsem se v samém prvopočátku věnovala psaní příběhů. Většinou se jednalo o jednorázové výtvory, které jsem případně později obohatila o další pokračovaní. Co si matně vybavuji, můj nejdelší počin měl asi tři kapitoly.

Ale to mi (samozřejmě) nestačilo. Vždycky jsem snila o tom, že sepíšu příběh, který následně vydám jako knihu. Je to jeden z mých stěžejních a nejdéle trvajících snů a myslím, že nejsem mezi vámi jediná. Dobře, v horším případě bych oželela tu část s vlastní knihou a spokojila se s e-knihou nebo nejděsivější scénář - smířila bych se s tím, že moje dílo zůstane jen na počítači a mě bude provázet hřejivý pocit, že je dokázala sepsat celý svůj vlastní román!
(I když, budu - li upřímná, občas až trnu hrůzou nad tím, co některým vycházejícím českých hvězdičkám spisovatelského pole dokážou milá nakladatelství bez mrknutí oka vydat a ještě propagovat... To mě nevyhnutelně vede k víře, že bych měla šanci uspět dokonce i já.)

Základem je dobrý příběh, který je dostatečně originální, má hlavu a patu, smysluplnou zápletku a rozuzlení. Všichni víme a chápeme. A s tímhle jsem nikdy neměla výrazný problém. Nápad vždy přišel a já ho postupně rozváděla dál a dál. Dobře, občas se mi stávalo, že se do mého příběhu motaly prvky a náměty z již vydaných knih, ale věřte mi, bojuji statečně a snažím se o co největší originalitu.

Jak šel čas, v hlavě se mi usídlily čtyři ostřejší a hrubější náčrtky. Samozřejmě se neobjevily všechny najednou, ale jak jsem už psala, nápady se objevovaly postupně. A já se vždycky pro jeden z nich nadchla více než pro zbylé, v myšlenkách se jím jala více zabývat, dolaďovala detaily a pak pustila se do psaní. Okay, pokusila se pustit do psaní.


Dostáváme se totiž k mému největšímu problému a zabijákovi jakékoliv šance na úspěch. Scénář je následující: Sžírá mě nutkání začít příběh psát, protože vím, že musím, jinak je můj sen o vlastní knize navěky ztracen a navíc si trochu sebestředně myslím, že mám v hlavě hodně slušný nápad a že by z něj okolí mohlo být dost nadšené a mě by chvála rozhodně potěšila. Následně napíšu prolog a prvních pár kapitol v rozmezí od jedné po osm. Mezitím už stihnu příběh zveřejnit například na blogu, jenže potom najednou zjistím, že mě napadl lepší vývoj děje, jiné jméno hlavní hrdinky, odlišný směr událostí apod. Tento náhlý zvrat většinou vede k nutnosti příběh od začátku předělat a já pomaloučku přestanu mít chuť, motivaci a odhodlání...

Zhruba takto tragicky skončily veškeré mé pokusy... Vážně bych potřebovala vědět, co mám dělat, jak výše popsané problémy překonat? Setkali jste se někdo s něčím podobným? Opravdu si myslím, že moje nápady mají jistý potenciál, bohužel vždy skončím stejně.

Jaká je situace teď?

I když jsem se v článku už zmiňovala o čtyřech příbězích, momentálně stojí v popředí pouze dva, protože se mi zdají nejlepší a jejich sepisování by mě asi nejvíc bavilo. Oba mají dokonce své názvy.

1. Nejprve tu máme Hradby mezi námi. Ty dokonce už zažily svoji chvilku slávy a na okamžik jim bylo dovoleno zazářit na mém blogu. Podívejte se zde a zde. A zcela vážně napište svůj názor. Jak jste totiž asi pochopili, potřebuji nakopnout.



2. Druhá povídka nese jméno Sebevrah a pohybuje se na pomezí sci - fi a dystopického žánru. Vypráví o dívce, která zrovna nezapadá do kolonky "průměrný americký student". Už po několik let se po večerech pravidelně zabíjí. A i přesto je ráno vše zase v pořádku, žádné jizvy, následky, nic. Nejhorší ovšem je, že touha zabít se ji každý večer opakovaně zcela ovládne a ona musí... Tento způsob života si sebou nese i těžké deprese. Postupně vyjde najevo, že za oponou se odehrávají mnohem větší a zlověstnější věci, které s ní bohužel mají jistou spojitost.


Za vaše názory budu moc vděčná, ať už budou jakékoliv. Zrovna teď se pokouším rozjet Sebevraha, ale zatím pouze na papíře. Na závěr bych se vás chtěla zeptat, když už člověk něco píše, kde je dobré (kromě blogu) příběh publikovat? Vím o Wattpadu, ale sami uznáte, že zdejší kvalita není úplně nejvyšší. Pokud máte však povědomých o jiných portálech a webech, které se zabývají právě kapitolovými příběhy, přidejte prosím odkaz, případně recenzi. Děkuji!

Toť pro dnešek vše. Těším se na vaše komentáře.

14 komentářů:

Týna Férová řekl(a)...

Moc se mi líbí ten nápad na Sebevraha :) Jsem na tom úplně stejně jako ty, neustále něco přepisuji, škrtám, doplňuji, až mě to nakonec přestane bavit.
Wattpad rozhodně ne! Dříve jsem tam psala a bylo to jedno z mých nejhorších rozhodnutí! Spíše tě to demotivuje, když uvidíš, že jedenáctiletá holčička píšící o Bieberovi a sexu, jejíž kapitoly mají sotva 200 slov a jsou psány na úrovni žáka třetí třídy, má větší úspěch než tvůj do detailů promyšlený příběh, na kterém si dáváš opravdu záležet.
Jako mladší jsem publikovala na piste-povidky.cz, design webu není sice nic moc, ale je to přehledné a většinou ti to komentují lidé, kteří opravdu mají zájem ti pomoc a nebojí se napsat trochu té konstruktivní kritiky.
Já jsem se tedy na tyhle stránky a aplikace vykašlala a píši si jen pro sebe. Nedávno jsem si sice založila blog, kde zatím zveřejňuji jen poezii, ale na kapitolové příběhy určitě brzy dojde, jestli chceš, můžeš se podívat (http://polomrtva.blogspot.cz/) Jinak ti přeji, aby se ti tvůj sen s knihou splnil! :)

Casion řekl(a)...

Ja mám písanie veľmi rada, je to pre mňa skvelý relax, i keď zhruba posledný rok píšem podstatne menej, prestala som písať dlhé príbehy a skôr si cibrím štýl na kratších útvaroch :-) Každopádne sen vydať knihu ostáva a raz sa snáď aj naplní :D

Knižní Svět řekl(a)...

Jé, tak to jsme na tom úplně stejně. Už se mi podařilo pár příběhů dopsat a dokonce by mi dva měly i vyjít jako e-knihy... no, ale uvidíme, jak to nakonec dopadne :D
Jinak já své příběhy většinou dopíšu také do té 8. kapitoly, ale pak mě najednou napadne úplně něco jiného, lepšího a mám chuť se pustit do psaní toho nového, než abych dokončila to rozepsané. Začala jsem to řešit tak, že si nové nápady vždy napíšu, ale snažím se je nezačínat dřív, dokud nedopíšu to rozepsané. Sice ne vždy to vyjde, ale snaha se počítá :D
Jinak bych asi poradila sehnat si kvalitního beta-readera, který se nebojí poukázat na chybu. Ti jsou při psaní velmi nápomocní, jen se vážně těžko hledají :D
A na konec ti nesmím zapomenout pochválit tvé nápady. A už teď můžu říct, že podle popisu bych po Sebevrahovi rozhodně sáhla :D

Sue řekl(a)...

Zkus se podívat na http://www.piste-povidky.cz/
sice to není graficky tak hezké jak wattpad, ale myslím, že je to úplně na jiné úrovni.

Lory Humble řekl(a)...

Přesně to, co popisuješ v první části článku, zažívám a zažívala jsem také. Já měla taky asi pět nebo čtyři příběhy, které mi v té chvíli připadaly naprosto úžasné a jako "malá" holka jsem snila o tom, jak všechny z nich vydám a budu slavná spisovatelka. Z 5 příběhů se stal jeden, kterého jsem zatím sepsala jen asi sto stránek a i když sen přetrval, uskromnila jsem se a to, co bych si teď nejvíc přála, je příběh dopsat a pokud by se podařilo ho dokonce i vydat, byla bych neskutečně šťastná. Motivace ale upadá, když vezmu v úvahu, že příběh píšu přes dva roky a už nesčetněkrát jsem ho opravovala od základů.
Oba tvoje příběhy vypadají moc zajímavě, mě ohromě zaujal ten druhý a co se týče odkazů na první povídku, určitě se na ně za chvíli podívám :)

Magdaléna Fiedlerová řekl(a)...

Děkuju :) Na jednu stranu jsem sice ráda, že mě napadají lepší verze a možnosti, ale to nedopadá dobře...
Já vím, moc dobře vím, dokonce jsem na téma wattpad kdysi napsala rozhořčený článek. Tam se člověk se seriózními příběhy těžko uplatní.
Děkuju, podívám se :)
Já právě moc nechci na tento blog cpát kromě toho všeho ještě povídky, aby se zde vůbec ještě někdo vyznal a blog nebyl moc multitématický :D
Ráda se podívám :)

Magdaléna Fiedlerová řekl(a)...

Mně kratší útvary nikdy nestačily, mám s nimi dost velký problém. Naspat něco, aby to mělo hlavu a patu, zápletku a rozuzlení a zároveň třeba jen stránku... To je pro mě téměř nemožné :)

Magdaléna Fiedlerová řekl(a)...

Děkuji moc, podívám se :)

Magdaléna Fiedlerová řekl(a)...

Wow, moc ti gratuluji! Doufám, že dostanu info nebo odkaz! :)
Přesně, přesně, mluvíš mi z duše. I když já se málokdy dostanu už k tomu, abych své nápady zaznamenala písemně. Nosím se jen v hlavě, což také není nejlepší.
Dobře, pokusím se, děkuji za tip. :)
Jé, díky moc, to mě nakoplo! :)

Magdaléna Fiedlerová řekl(a)...

Trochu mě těší a uklidňuje, že nejsem jediná.
Já se vidím podobně. Nakonec budu ráda, když dopíšu aspoň jeden příběh. Ale třeba mě to nakopne, kdo ví...
To upravování od základů, to je zlo...
Děkuji moc :)

Moriko Enithrielle řekl(a)...

S psaním jsem na tom úplně stejně, ačkoliv s příběhem, na který se v současnosti soustředím nejvíce, mám ten problém, že nedokážu vymyslet pořádnou hlavní zápletku :D Mám do detailů promyšlené ploty vedlejších zápletek, postavy taky, vzhledem k tomu, že právě na jejich charakterech to plánuju celé postavit... a furt nedokážu najít dost dobrou hlavní zápletku :D *nebo jí spíš dát nějakou konkrétní podobu* :)
S Wattpadem docela souhlasím, chvíli jsem tam publikovala, ale nyní... ehm, no, nepovažuju to za nejkvalitnější server (no, sám server je skvěle vymyšlený, jen kvalita povídek trochu pokulhává..). Server kde publikovat...? Upřímně, žádný krom AO3 mě nenapadá, ale to je server a) anglický b) zaměřený na fanfikce, tudíž ti asi bude k ničemu :/

Co se týče tvých příběhů - Sebevrah vypadá skvěle a Hradby mezi námi jsem četla ještě když jsi působila na webnode ^^

Magdaléna Fiedlerová řekl(a)...

Tímhle já sice netrpím, ale mám zase své problémy :D Budu držet palce, ať se to podaří :)
Samotný Wattpad je skvělý nápad, ale máš pravdu, ta úroveň je šílená :D
Děkuju, ale to mi opravdu asi k ničemu nebude :D

A to je teď ještě víc upgradeovaná verze :D

Molly Crow řekl(a)...

Možná se na to díváš příliš negativně. Přepisování není nic špatného. Já jsem u svojí druhé knížky taky hodila původní verzi první kapitoly za hlavu a začala zase od nuly. Ale jakmile toho napíšeš víc, věř, že už to ze stolu nesmeteš. Já určitě doporučuji nepsat popořadě. Rozepiš si všechny kapitoly a pak pracuj na té scéně, na kterou budeš mít zrovna chuť. Tím se vyvaruješ bloku v psaní ;-) ..Držím palce a věřím, že se Ti to povede :-) Molly

https://www.facebook.com/crow.molly/

Magdaléna Fiedlerová řekl(a)...

Ahoj, moc ti děkuji za rady, myslím, že je minimálně vyzkouším, hlavně to psaní popořadě mě občas trápí, takže zkusím tvoji taktiku :)

Okomentovat

Komentáře vždy potěší mé oči, takže komentujte, komentujte :)

 
Blogger Templates