úterý 30. května 2017

Chris Riddell: Otolína ve škole

Ottoline Goes to School


Chris Riddell / Viola Somogyi / Ella&Max
Vydáno r. 2008 (VB) a r. 2016 (ČR)
Presco group / 172 stran / pevná vazba
Dobrodružství / Romány pro děti / Fantasy

Otolína vášnivě sbírá nejrůznější věci a miluje všechny druhy počasí, zejména však déšť, neboť se ráda čvachtá v kalužích. Obývá apartmá číslo 243 ve dvacátém čtvrtém patře mrakodrapu, který vypadá docela jako pepřenka, takže není divu, že mu také Pepřenka všichni říkají… Otolínini rodiče jsou sběrateli a neustále cestují po celém světě. O Otolínu je v jejich nepřítomnosti ovšem skvěle postaráno, nikdy se necítí osamělá. Společnost jí přece dělá pan Moura a kromě něj holčičce se vším, co je potřeba, pomáhá celá řada dalších neobyčejných společníků. Díky nim se nikdy nenudí! Otolína navíc miluje záhady, stejně jako pan Moura. Oči má pořád otevřené a uši nastražené pro případ, že by se setkala s něčím neobvyklým nebo zajímavým. Její zápisník by mohl vyprávět! Ráda řeší zapeklité případy, vymýšlí chytré plány a přichází věcem na kloub – ostatně, má pro to speciální nadání… 

Jednoho dne Otolína a její kamarád pan Moura začnou chodit do opravdu nevšední školy pro žáky s neobvyklými dary, aby Otolína našla ten svůj, a ničeho se nezaleknou, ani strašidel ve škole… 

Recenze pro Presco group.

Můj názor

Všímám si, jak se postupně lehce proměňuje můj výběr četby. To je zcela pochopitelné rostu, dospívám a posouvám se jinam. Každý pořádný čtenář asi ví, o čem mluvím. Přesto se najdou okamžiky, kdy si svoje dětská léta ráda připomenu s nějakou příjemnou knížkou určenou pro děti. Povídání o Otolíně a jejím příteli panu Mourovi mně už jednou učarovalo v knize Otolína a žlutá kočka (recenze zde), proto jsem neváhala ani na okamžik a pustila se i do dalšího dílu. Nakonec tato útlá fialová knížečka potěšila nejen mě, ale i mého malého brášku, kterému jsem z ní předčítala.

Už samotná obálka napovídá, že se nejedná o všední, obyčejnou dětskou knížku s nudným příběhem a fádními ilustracemi. Naopak je obálka velmi pěkně zdobená, barevně slazená a mě osobně přijde hravá, skoro jako by říkala: Pojď a pusť se do čtení. Už tady si můžeme všimnout Riddelova kreslířského talentu.

Jelikož je to knížka pro malé, moc textu v ní nenajdete, zato téměř každou stranu krášlí nesmírně zdařilé černobílé kresby tentokrát s drobnými modrými prvky. Měli byste vědět, že ilustrace jsou pro příběh a jeho pochopení stejně, ne - li více důležité, jako psané slovo. Vyplatí se tedy pozorně vnímat i je, protože se v nich kolikrát ukrývá důležitá informace. Kromě toho jsou jednoduše nádherné, mám moc ráda Riddelův jedinečný a úžasný styl kreslení.

Co se příběhu týče, je tu jedna zvláštnost, které jsem si všimla nejen u Otolíny a Žluté kočky, ale zejména také u dalších autorových typově podobných knížek pro děti vypravujících o dívce Adě Hrůzove z Hrůzohradu. Celou dobu čtete a ani si neuvědomujete, kam příběh směřuje, co je zápletkou a jaké bude rozuzlení, možná vám kniha vůbec dokonce nedává smysl. Avšak nuda nehrozí, s Otolínou se neustále něco děje, jen lze těžko odhadovat, co se z jednotlivých zdánlivě nesouvisejících událostí a narážek nakonec vyvine. Skutečný příběh se vyjeví až na posledních pár stránkách, kdy situace nabere opravdu rychlý spád. Nemohu říct, že by mi tato skutečnost vyloženě vadila, ale trochu mě zaráží. Navíc v porovnání s druhou knihou Otolína a žlutá kočka, se mi Otolína ve škole líbí o maličko méně, přesto je to opravdu roztomilé dílo pro dobrou náladu.

Otolína ve škole je plná podivných zvláštností a výstředností. Ale nebojte se, těch se sotva zaleknete, působí spíše roztomile až úsměvně a činí knihou kouzelnou a neodolatelnou. Například Alice B. Smithová, majitelka školy, zcela přehlíží existenci střed, a tudíž žádnou středu ve školním rozvrhu nenajdete. Velmi mě překvapilo, že kromě půvabně bláznivého příběhu jsem na konci knížky objevila i trochu mravouky, poučení pro upracované rodiče přehlížející své děti. Celá Otolína ve škole je vlastně poselství o tom, že je důležité se svým ratolestem dostatečně věnovat. Tato skutečnost dává knize nový rozměr a vedle potěšení i překvapující serióznost.

Přesto je to stále neskutečně milá, čtivá a příjemná dětská kniha s lehkým nádechem bláznivosti a s neuvěřitelně krásnými a ohromujícími kresbami toho nejtalentovanějšího ilustrátora, kterého znám. Otolína ve škole ovšem nezaujme jen děti, stejně tak potěší a osloví i starší jedince, kteří si u této knížky mohou odpočinout, zarelaxovat i se pobavit.

Hodnocení

Obálka & Ilustrace
95%

Příběh
80%

Za knihu mnohokrát děkuji společnosti Presco group.
Výsledek obrázku pro presco group
Knihu můžete zakoupit zde.

Výsledek obrázku pro srovname logo

4 komentářů:

Kristýna Kaderová řekl(a)...

Vážně je škoda, že už nejsem malá, určitě by se mi líbila :) Teda jsem si jistá, že by se mi líbila i teď, ale neužila bych si ji tolik, jako třeba před deseti lety :(

Bunburistka řekl(a)...

Také bych si knížku určitě přečetla, kdyby mi bylo o takových 12 let méně :). Ale ilustrace miluju. A v Kronikách Světakraje jsem se do nich zamilovala :)

Magdaléna Fiedlerová řekl(a)...

Kristýna Kaderová: Já myslím, že by se ti líbila i teď :)

Magdaléna Fiedlerová řekl(a)...

Bunburistka: Kroniky Světakraje se mi taky líbily. Hlavně kvůli ilustracím :)

Okomentovat

Komentáře vždy potěší mé oči, takže komentujte, komentujte :)

 
Blogger Templates