Wodrow Dolarhyde - místní bohatý dobytkář a bývalý plukovník, který vlastně neoficiálně ovládá celý Absolution. Má rozhazovačného syna, jež se chce pouze bavit a pít. Dolarhydovi záleží jen na jeho zlatu, je chladný, vypočítavý, trestá bez milosti. 

Ella - žena, která přišla zdánlivě odnikud. Nikdo ji nezná, ale nikdo si na ni ani nedovoluje možná kvůli jejímu opasku s pistolí. Jake má při setkání s Ellou pocit, jako by mu ta záhadná a nadpozemsky krásná žena četla samotné myšlenky. Z očí jí je však mnohdy vidět, že zažila těžké věci a prožila ohromnou ztrátu.

O vetřelcích z nebes, nebo mimozemšťanech (nazývejte si to jak chcete) uvažovali lidé snad od začátku své existence. Existují teorie, že nás v minulosti navštívila stvoření z vesmíru a pomohla lidem například vybudovat monumentální a dechberoucí stavby, a že nás dosud pozorují. UFO. Všichni víme, co znamenají tyto tři písmenka. A teď si představme, že by na zem přiletěli vetřelci předminulé století doprostřed zlaté horečky. Jak bych reagovali tehdy ještě poměrně bohabojní lidé? Nemilosrdní a ostřílení pistolníci, kteří jsou přesvědčení o své nepřemožitelnosti, kdyby je něco, nějaká neznámá děsivá síla vytrhávala z domovů a odnášela jejich blízké neznámo kam? Jak by se těmito démony z nebes vypořádali? 

Neznámý muž se probudí na poušti, nepamatuje si vůbec nic, co je zač, co tu dělá, odkud je. Jeho zápěstí obepíná kovový náramek, kterému nerozumí. A pak neznámí vetřelci, kteří jako démoni z pekel unáší obyvatele městečka... To všechno slibuje vážně skvělý příběh. Kdo je ten pistolník? Co chtějí vetřelci? Proč unáší lidi? Kdo je Ella? Tolik a tolik otázek vás napadne hned, co si přečtete anotaci. A chcete odpověď.

Není to až tak dávno, co jsem shlédla film. Zaujal mě především svým žánrem. Spojení klasického westernu a sci - fi. Znělo to vážně zajímavě, a tak jsem se na film podívala. Nemůžu však říct, že bych na mě příliš zapůsobil. Jistě, užila jsem si ho. Spousta akce a napětí a takových těch obvyklých věcí, co film obsahuje. Nápad byl hodně zajímavý, zpracování nebylo vůbec špatné, ale něco, netuším co, ale něco tomu prostě chybělo...

O knize jsem nevěděla, ani by mě nenapadlo, že vyšel knižní přepis filmového zpracování. Když jsem ale zavadila o knihu v knihovně, neváhala jsem a půjčila si ji. Na prvním místě byla pochopitelně zvědavost, co se z knihy vyklube, jak se Joan poprala s knižní adaptací.

Rozhodně nejsem zklamaná. Naopak se mi kniha velmi líbí. Možná jsem napůl očekávala, že bude v ich-formě. Lépe bych se pak dokázala vcítit do hlavního hrdiny, do jeho zmatku a dezorientace, ale nedá se nic dělat. O jeho charakteru toho bohužel nemůžu příliš říct. Nejde o to, že by jeho postava byla plochá nebo tak. Je spíš celou dobu takový nezúčastněný, jednotvárný, navenek se nijak emočně neprojevuje. Již na začátku jsem si všimla obrovského množství popisu krajiny a prostředí, což je na jednu stranu logické - zatímco během filmu se stačí podívat na obrazovku a za tři sekundy víte, jak okolí scény vypadá, v knize to chce alespoň odstavec popisu, chceme - li být přesní. Popisné části jsem vlastně vítala, krásně doplňovaly moji představu. Každá kapitola začínala právě odstavcem popisu, kdy jsme se seznámili s prostředím a mohli se věnovat dění. Dalším výrazným znamením této knihy jsou části plné myšlenkových pochodů jednotlivých postav. Nejen našeho neznámého ztraceného pistolníka, ale i ostatních. Ačkoliv jsem se bála, že tyto odstavce uvažování jiných postav zastíní toho hlavního, moje obava se ukázala jako neopodstatněná. Bylo jasně vidět, kdo je hlavní postava. A ty myšlenkové pochody aktérů jsem si také zamilovala, krásně doplňovaly děj. Klobouk dolů přepisovatelce, že dokázala vyslovit a sepsat to, co ve filmu zůstalo skryté, možná poodhalené pouze v pohledech a chování postav. Ovšem kdybychom odstranili tyto myšlenkové pasáže, nejspíš bychom měli o sto stránek míň.

Joan se podařilo perem dokonale vystihnout ten zmatek a nejistotu, kterou prožíval hlavní hrdina. Později i hrůzu a strach obyvatel Absolutionu. Do příběhu jsem se dokázala dobře vžít, z knihy sálaly jasné pocity, které na čtenáře hodně působí. Nedá se říct, že by kniha nasadila vražedné tempo, že byste samým napětí nedokázali ani dýchat a jenom četli dál. Naopak příběh plynul svým klidným tempem, který občas rozvířila nějaká událost - například únosy obyvatel městečka. Pasáže plné napětí a akce střídaly části klidnější, kdy naopak dostal čtenář čas na oddech a možnost přemítat nad uvažováním postav. Dalším plusem je snaha o jakousi hlubší myšlenku, která sice nebyla nijak světoborná, ale stojí za zmínku. Příběh tak dostává nádech vážnosti, nejedná se pouze o akční sci - fi slátaninu, ale i o něco, nad čím můžete lehce uvažovat. Bohužel příběh plyne jedním přesně určeným směrem, neočekávejte žádné obrovské zvraty. Za to třeba odhalení, co je neznámý pistolník zač a jak souvisí s tím vším okolo a co teprve jeho tajuplný náramek na ruce. Předvídatelnosti se tady nemůžeme zcela vyhnout, ale určitě se najde něco, co vás překvapí. Vyvrcholení je docela zdařilé, i když prostě tomu něco chybí. Stejně jako ve filmu. Ale dojde k rozuzlení a vyřešení. Rozhodně neočekávejte happyend, konec je trochu smutný a hlavně ukazuje, jakým vývojem prošli postavy, jak se v nich toto neplánované dobrodružství odrazilo.

Závěrem bych řekla, že kniha je velmi zdařilá. Nejedná se sice o žádný trhák, ale za přečtení určitě stojí. Najdete v ní zdravou porci napětí a akce, ale i pomalejších pasáží. Obálka je filmová a rozhodně je pěkná a jistě vás zaujme.