Návštěva knihovny #10 & dotazník pro čtenáře blogu
Ahoj,
vyhlašuji si oficiální zákaz vstupu do knihovny na dobu neurčitou. Dokud nepřečtu všechny resty v podobě recenzních výtisků a nepustím se aspoň do pár vlastních knih, které mi trpělivě leží na poličce!
Nikdy totiž nezvládnu odejít s prázdnou.
Jenomže já ještě vybírala nějaké knihy pro bráchu (on je totiž neuvěřitelně líný si dojít sám) a pohledem jsem zavadila o poličku s čerstvými kusy, které do knihovny dorazily nedávno.
Setkání s Rámou od Arthura C. Clarka je zmiňovaná četba na fyziku. Až ho dočtu, musím knihu zpracovat. Ale ne po stránce literární, ale po stránce fyzikální. Já nejsem moc dobrá, co se týče fyzikálních záležitostí. Takže jsem fakt zvědavá, jak se s úkolem poperu.
První z řady románové tetralogie klasika světové sci-fi
vypráví o prvním setkání lidstva s gigantickou kosmickou lodí neznámého původu.
Výzkumný tým pronikne do jejího nitra, kde nacházejí zdánlivě mrtvé moře a
opuštěné stavby, připomínající města. V průběhu průzkumu se v Rámovi objeví
první známky života, jehož vznik nedokáže nikdo objasnit. Vědci pokračují ve
svých výzkumech, politikové se chystají zlikvidovat loď pod záminkou ochrany
integrity Sluneční soustavy.
Líbali jsme se od Davida Levithana jsem prostě musela mít doma! S autorem jsem se poprvé setkala při čtení knihy Den co den a okamžitě si ho oblíbila. Téma homosexuality je mu docela blízké a nevyhýbá se mu, což potvrzuje i tato kniha.
Příběh je založený na skutečné události –
Harry a Craig, dva sedmnáctiletí kluci, se zúčastnili líbacího maratonu, aby
překonali Guinnessův rekord a zároveň upozornili na předsudky panující ve
společnosti. Dehydratovaní a nevyspalí se snaží překonat rekord a jejich úsilí
se stává ohniskem, kolem kterého se točí příběh dalších dospívajících kluků,
již hledají svoji vlastní identitu, lásku, řeší rodinné problémy – a hlavně
touží objevit své místo v tomto světě.
Levithan umně splétá nitky jejich příběhu do jednoho velkého o dospívání a hledání vlastní identity, zkrátka tom, jaké to dnes je být mladý kluk na kluky.
Levithan umně splétá nitky jejich příběhu do jednoho velkého o dospívání a hledání vlastní identity, zkrátka tom, jaké to dnes je být mladý kluk na kluky.
Nejtemnější část lesa mě začala neuvěřitelně lákat poté, co jsem na ni narazila na několika blozích. Navíc to není moje první setkání s Holly Black a její knihy jsou vždy zdařilé. Chápejte, měla jsem obrovskou radost, když jsem ji v knihovně potkala.
Hazel žije se svým bratrem Benem ve městě Fairford, kde
vedle sebe žijí lidé a kouzelná stvoření přezdívaná Lesní lid. Sjíždějí se sem
turisté, aby na vlastní oči spatřili divy pohádkové říše, zejména pak rohatého
chlapce. Jenže návštěvníci nevidí nebezpečí, které se zde skrývá.
Hazel a Ben si od pradávna vyprávějí smyšlené příběhy o chlapci ve skleněné rakvi. V jejich vyprávěních je on princem a oni chrabrými rytíři. Namlouvají si, že princ je jiný než ostatní Lesní lidé, kteří uzavírají s lidmi kruté dohody a číhají na turisty ve stínech stromů. Hazel ví, že není možné, že by se rohatý chlapec probudil.
Jenže přesně to se jednoho dne stane….
Celý svět se obrací vzhůru nohama a Hazel musí přijmout roli rytíře, na kterého si kdysi hrála. Je vtažena do víru nové lásky, musí se vyrovnat se zradou a rozhodnout se, na čí straně stojí. Dokáže v této roli obstát?
Hazel a Ben si od pradávna vyprávějí smyšlené příběhy o chlapci ve skleněné rakvi. V jejich vyprávěních je on princem a oni chrabrými rytíři. Namlouvají si, že princ je jiný než ostatní Lesní lidé, kteří uzavírají s lidmi kruté dohody a číhají na turisty ve stínech stromů. Hazel ví, že není možné, že by se rohatý chlapec probudil.
Jenže přesně to se jednoho dne stane….
Celý svět se obrací vzhůru nohama a Hazel musí přijmout roli rytíře, na kterého si kdysi hrála. Je vtažena do víru nové lásky, musí se vyrovnat se zradou a rozhodnout se, na čí straně stojí. Dokáže v této roli obstát?
***
 |
| zdroj |
Jenomže poslední dobou jsem zvědavější než obvykle. Týká se to hlavně blogu. A vás, milí čtenáři.
Já si tu tak nějak nerušeně píšu články, co je zrovna aktuální, vydávám si je a snažím se jakousi pravidelnost. Také si poslední dobou všímám, že blog rozkvétá, což mě nesmírně těší. Dostalo se mi nové spolupráce, počet pravidelných čtenářů se zvýšil. Přiznám se, že občas se mi do psaní určitého článku tragicky nechce, ale rychle se překonám, protože bez psaní a blogu bych to prostě nedávala :D
Tím vším chci říct, že si všímám některých pravidelných čtenářů a komentátorů (děkuji vám!). Především na ně jsem zaměřila svůj dotazník. Samozřejmě se ale může zapojit a vyplnit ho každý. Potřebuji vaše názory!
Nejedná se o nic záludného, nebojte. Dotazník obsahuje několik jednoduchých otázek ohledně mého blogu. Budu moc vděčná za každé vyplnění!
22 komentářů
Přesně, jakmile vstoupíš do knihovny, tak nikdy neodejdeš s prázdnou. I když na tebe doma čeká třeba tisíc knih, stejně máš pocit, že, když už jsi v knihovně, tak si nutně musíš něco vypůjčit! :D Z tohoto důvodu už navštěvuji jen naší akademickou knihovnu ve škole a žádné další. :D
OdpovědětVymazathttp://boook-planet.webnode.cz/
To je pevně daný zákon! :D
VymazatKdyž já tam fakt musela... :D
Knihu líbali jsme se, som čítala aj ja a je skvelá. Úžasné tipy na knížky, vďaka. :)
OdpovědětVymazatBibiána Navrátil's blog
Jsem ráda, že se ti líbila! :)
VymazatKnihu Líbali jsme se jsem četla :) Jaká náhoda, zrovna na ni teď píši recenzi. ☺
OdpovědětVymazatDoufám, že už ji máš, abych si ji mohla přečíst :)
VymazatJá do knihovny taky dlouho nesmím, mám doma snad deset knih (a to doslova) :D
OdpovědětVymazatNějak si neumím představit zpracování knihy po fyzikální stránce, i když by byla o fyzice, takže hodně štěstí. Mě zaujala už před časem Nejtemnější část lesa, ale Líbali jsme se asi není nic pro mě.
Tvou zvědavost chápu, jsem na tom podobně, takže se na dotazník ráda podívám :)
Lory Humble
Nebudu pátrat po tom, kolik jich mám já... :D
VymazatHele, já vůbec nevím a dost se toho děsím :p
Děkuji za vyplnění :)
S knihovnou to mám úplně stejně :-D
OdpovědětVymazatLíbali jsme se i Den co den si chci také přečíst,ale na Nejtemnější část lesa jsem slyšela spíše negativní recenze :(
Doufám,že Tvůj blog bude mít ještě vyšší úspěšnost,protože Tvoje články miluji :)
To je prokletí nás, knihomolů :D
VymazatDen co den doporučuji všemi deseti! Na podzim by měl vyjít konečně i druhý díl :)
Vážně? To mě děsí!
Jé, děkuju ti strašně moc ♥
Aj ja som dnes bola v knižnici! :D Vzala som si domov 4 knihy, aj keď sa teraz budem učiť najmä na muturitu :-)
OdpovědětVymazatInak tieto knihy vyzerajú dobre, najmä tá prvá - Najtemnejšia časť lesa :-)
To je náhoda :D
VymazatCo sis přinesla? :)
S knihovnou to mám podobně, ale za tenhle týden se musím pochválit, půjčila jsem si jenom Murakamiho, a toho jsem tam nemohla nechat ležet. :)
OdpovědětVymazatUž podle obálky mě zaujala kniha Líbali jsme se, přemýšlím, že si jí po všech restech taky půjčím. :)
ChicByJane.blogspot.cz
Já je tam taky nemohla nechat ležet! Bůhvíkdy bych se k nim pak dostala! :D
Vymazatno tak to moc dobře znám :D akorát já si pučuju knížky ve škole - máme tam hodně dobré a i nové - a nikdy se mi nestalo, že bych odešla jenom s jednou :D vždycky tak se třema :D
OdpovědětVymazatMy máme ve škole několik knihoven. Pro každý cizí jazyk a pak české - klasickou a moderní literaturu, ale moderní ne úplně v tom pravém slova smyslu :D
VymazatAni jendu z knih jsem nečetla, ale na Líbali jsme se se jednou chystám :) A vypadá to, že máte dobře zásobenou knihovnu - samé pěkné knihy :)
OdpovědětVymazatNa naši knihovnu si opravdu nemůžu stěžovat! Pravidelně samé pěkné novinky! :)
VymazatHa, Nejtemnější část lesa jsem si z knihovny přinesla také :D Přeji pěkné čtení :D
OdpovědětVymazatDěkuji :) I já tobě :)
VymazatTo znám, jít do knihovny je opravdu nebezpečné, nikdy nedokáže člověk odejít bez knih :D
OdpovědětVymazatPrvní dvě knihy znám, ale v plánu je číst asi nemám :)
Já si to můžu zakazovat sebevíc a stejně tam nakonec vždycky skončím... to je důvod, proč furt nestíhám :(
OdpovědětVymazatLíbali jsme se a Nejtemnější část lesa si chci určitě taky někdy přečíst, jen fakt nevím kdy...
Dotazník vyplním za chvíli... jen doufám, že ti to ještě k něčemu bude.
Komentáře vždy potěší mé oči, takže komentujte, komentujte :)