Jojo Moyes: Jeden plus jedna

pátek 1. července 2016

The one plus one

Jeden plus jedna
Zdroj
Jojo Moyes / Lucie Mikolajková / xxx 

Vydáno r. 2014 (GB), roku 2016 (CZ)

Ikar / 344 / pevná vazba s přebalem

Romány pro ženy

Představte si, jak by mohl vypadat příšerný život: manžel vás opustil a rodině nepřispívá ani penny. Vašeho syna puberťáka šikanují a dcera, jež je matematický génius, má sice možnost nastoupit na prestižní školu pro nadané děti, ale vy si to zkrátka nemůžete dovolit. Už jen nákup školní uniformy by znamenal pořádnou díru do rozpočtu – a co teprve školné… Seznamte se, přesně takový je ve zkratce život Jess Thomasové.
Jednoho dne se však Jess přihodí zvláštní věc. V taxíku Najde svazek bankovek, který patří arogantnímu milionáři Edu Nichollsovi, u něhož doma Jess uklízí. Žádný balík to sice není, pro Eda bezesporu jen pár drobných, nicméně pro Jess by ony peníze znamenaly řešení problému. Jinak zásadová žena se impulzivně rozhodne, že si peníze ponechá a využije je pro svou dceru. V té chvíli ještě netuší, jak jí jejich majitel následně změní život…


Můj názor


Po Jojo Moyes jsem už delší dobu pokukovala. Říkala jsem si, že je načase s touto světoznámou a veleúspěšnou autorkou začít. Akorát jsem nevěděla odkud - tedy do kterého jejího díla se pustit jako prvního. Nakonec toto hrozné dilema za mě vyřešil recenzní výtisk od Albatros media, když mi dorazila autorčin nejnovější počin Jeden plus jedna. Pěkná, milá obálka a zajímavá anotace jsou spolehlivým lákadlem a já nechala knížku doma dlouho ležet na polici.

Vžít se do příběhu a zorientovat se v postavách se ukázalo jako mnohem větší oříšek, než jsem očekávala, a nějakou dobu jsem slušně plavala, ba dokonce topila. Autorka se totiž neobtěžuje s pomalým seznamováním, naopak chrlí na čtenáře jména a ke všemu ještě jejich různé verze a zdrobněliny. Velký dojem na mě též neudělal ani svět financí, v něž se odehrává část příběhu. Na můj vkus se bankovnictví, akcie a tyhle nepochopitelné záležitosti se v knihách poslední dobou objevují příliš často.

zdroj
Po prvotním šoku se však můj názor postupně radikálně měnil. Z textu je dobře patrné, že autorka má se psaním bohaté zkušenosti - děj je v jejím podání čtivý, plynulý a zábavný, vyzařuje z něj lehkost a vyvaruje se i hluchým a překlenovacím místům. Ačkoliv je dílo psané v er-formě, o příběhu se dozvídáme z pohledu všech čtyř hlavních postav - Jess, její dcery Tanzie, nevlastního syna Nicka a konečně také bohatého pana Nichollse. Jejich způsob vyprávění a přístup k životu obecně je velmi specifický a odlišný, takže nuda vážně nehrozí. Každý přináší kousek sebe a dohromady vzniká jedičný příběh. Velký důraz autorka kladla nejen na vykreslení charakterů aktérů, ale také na vývoj a posun jejich psychologické stránky během knihy.

Jeden plus jedna patří mezi příjemné oddechovky vhodné nejen pro relax, ale i pobavení - kromě již zmiňované lehkosti a svěžesti oplývá  i milým, nevtíravým humorem. Jestli se však mezi vámi nechází někdo, kdo je alergický na slovo klišé a všechno, co obnáší, možná byste se knize měli raději vyhnout, v mnoha věcech se totiž neliší od klasického románu pro ženy. Jeden plus jedna ovšem navíc obsahuje i svoje nezaměnitelné kouzlo a punc originality. Samotný děj je z velké části předvídatelný, přesto si pro mě autorka přichystala několik překvapení a nečekaných odhalení! Jelikož jsem žádné zásadní změny a skryté pravdy nečekala, o to víc jsem se cítila šokovaná.Taková místa, při kterých mi brada spadla hodně hluboko dolů, jsou hned dvě a vy se máte určitě na co těšit.

Konec každopádně nezklamal - happyend se vším všude, zakončení jako z pohádky. Přesto se za něj na autorku nezlobím, i když ho považuji za přeslazený, bezmála kýčovitý. Bez něj by Jeden plus jedna nebyl tím, čím je. Něco by mu chybělo. Vždyť reálnost příběhu se pohybuje v procentech s jednou cifrou, ne více než 5%, tudíž si kniha zaslouží i správně pohádkový závěr.

Kniha nemá sloužit jen pro zpříjemnění volných chvilek, autorka se také snaží čtenářům předat poselství, aby se ani v nejtěžších životních situacích dopředu nevzdávali, ale snažili se s vhodnou dávkou optimismu najít řešení.

Hodnocení

Obálka
 75%
  
Příběh 
75% 

Za knihu bych chtěla srdečně poděkovat nakladatelství Ikar, které patří do skupiny Euromedia. 
http://www.vasedeti.cz/wp-content/uploads/2012/01/ikar-logo1.gif 
Knihu si můžete zakoupit zde
  
Omlouvám se za absenci vlastních ilustračních obrázků, zlobí mě mobilní telefon.

18 komentářů:

  1. Chystám se pro knížku jít v pondělí do knihovny a také jí zkusit :) Pokud bude k dispozici

    OdpovědětVymazat
  2. Jojo Moyesovou samozřejmě znám a zatím jsem na ní všude slyšela jen samou chválu. Nicméně zatím jsem se k ní ještě nedostala, ale jak tak koukám, možná bych to jednou mohla napravit :)

    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
  3. Jojo Moyes na mě poslední dobou vyskakuje úplně odevšud. Jaké bylo překvapení, když mamce přišel balík a tam knihy od ní. Určitě si budu muset nějakou také přečíst.
    Hezky napsaná recenze!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uznávám, že se kolem ní vytvořil docela slušný povyk, ale myslím, že si ho zaslouží :)
      Děkuju :)

      Vymazat
  4. Já bych Moyesovou asi neřešila, kdyby mi jí nedoporučila kamarádka. Mám od ní na poličce Me Before You, na které se plánuju vrhnout někdy přes prázdniny. Tal uvidím, jestli tenhle boom okolo Moyesové chytne i mě.

    Recenze je pěkná, i přes absenci obrázků. Technice se prostě poručit nedá. :)

    Měj se nádherně a krásný víkend přeju.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šance jsou veliké, zrovna Než jsem tě poznala je hodně chválená kniha :)

      Děkuju moc :) S technikou já kamarád zrovna nejsem :p

      Vymazat
  5. Super recenze :) Já ještě nic od této autorky nečetla, ale chystám se.

    OdpovědětVymazat
  6. První knížka, kterou jsem od Jojo Moyes četla, byla Než jsem tě poznala a naprosto mi vyrazila dech. Po asi dvou letech jsem se k této autore dostala znova a akorát čtu Dívku, již jsi tu zanechal a ta mě baví ještě víc, než ta první. Věřím, že k Jeden plus jedna se dostanu dřív, než za dva roky, protože její styl psaní je prostě můj šálek kávy a navíc si mě svou recenzí skvěle navnadila! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V kinech je teď čerstvě filmová podoba, ne? :) Také se do ní chystám pustit, díky za tipy :)

      Vymazat
  7. Jojo Moyes patří k autorům, na které se zatím stále chystám. Tvoje recenze mě ale rozhodně nalákala zase o něco blíž :)

    OdpovědětVymazat
  8. Od Jojo Moyes jsem četla jednu knihu a ta mě odradila od všech ostatních. Pochybuji, že si někdy od ní ještě něco přečtu... možná až přijde čas, kdy nebudu mít co číst.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je škoda :/ Co to bylo za knihu? Abych se jí raději vyhnula :)

      Vymazat
    2. Nejsem si jistá, jestli v tomhle případě můžeš dát na můj názor. Četla jsem Než jsem tě poznala, což je kniha, kterou všichni ostatní opěvují. Tedy ona nebyla tak hrozná, ale jednoduše mi nesedla... pravděpodobně to bylo stylem psaní.

      Vymazat
  9. Tuhle knihu jsem jako jedinou od Jojo Moyesové do češtiny nepřekládala já. Jak by k tomu chudák Eva Klimentová přišla, kdybych si přisvojovala její práci. :-)

    OdpovědětVymazat

Komentáře vždy potěší mé oči, takže komentujte, komentujte :)

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS