Tommy Wallach: Všichni jsme hleděli vzhůru

by Maddie Fiedler - 7/06/2016

We all looked up

Tommy Wallach / Jana Doležalová / xxx

Vydáno r. 2015 (USA), roku 2016 (ČR)

CooBoo / 328 stran / pevná vazba

Sci - fi / Mystery / Dobrodružství

Příběh o tom, co s vámi udělá blížící se katastrofa. Příběh, který vůbec není o té katastrofě. Příběh o lidech.

Než se objevil ten asteroid, nechali jsme se škatulkovat: sportovec, vyvrhel, flákač, snaživec.
Pak jsme se podívali vzhůru a všechno se změnilo.
Říkají, že tu bude za dva měsíce. Takže máme dva měsíce na to, abychom vylezli ze svých škatulek. Dva měsíce na to stát se někým lepším než doteď, něčím, co vydrží i po samotném konci.
Dva měsíce na skutečný život.

Můj názor

Stejně jako v případě Letu 305 jsem se mrkla na název, prohlédla si obálku, přečetla si i anotaci a shledala, že mě kniha velmi zaujala. Nedala mi spát, těch pár vět na zadní straně vazby ve mně vzbudilo pozornost a já pořád uvažovala, jak bude příběh dál pokračovat a hlavně jak skončí. Kniha mě v mysli šimrala tak dlouho, až jsem nakonec, když nastala správná příležitost, sáhla právě po ní nedbaje na poměrně vysoký počet převážně negativních recenzí. Od toho, abych se pustila do Všichni jsme hleděli vzhůru mě v tu chvíli nemohlo odradit nic.

Z prvního odstavce mimo jiné plyne, že na knize velmi oceňuji název - dovoluji si tvrdit, že dílo perfektně vystihuje a zároveň dobře zní. Pochvalu si zaslouží i obálka, komu by se nelíbilo hvězdné nebe a tmavé siluety sladěné s výrazným bílým nadpisem? Ovšem hlavní důvod, proč mě kniha tolik zaujala, je nápad a téma. Představte si, že se na vás řítí vesmírné těleso, které s 66,7% pravděpodobností Zemi nemine, ale tvrdě do ní udeří a vyhladí zde přítomný život. Máte dva měsíce do své smrti. Jak s tímto časem naložit? Pasivně čekat a litovat sebe a svých neuskutečněných plánů, nebo začít aktivně jednat a žít naplno?

Jelikož si autor vybral mladé dospívající hrdiny, kteří jsou mi věkově blízko, o to víc vzrostl můj zájem dozvědět se, jak si se zvoleným motivem pohrál. Možnosti jsou totiž rozličné a leccos se dá bravurně využít nebo také pokazit. Když už jsme u těch hrdinů, příběh vypráví hned čtyři postavy, na nichž se mi líbil především jejich odlišný charakter, původ a postoj k životu. Výhodou více vypravěčů je fakt, že jsem si mohla vybrat svého oblíbence, ale také jsem musela dávat pozor, abych se v ději neztratila. Mnohdy se totiž vracel zpátky, akorát ho vyprávěl někdo jiný zase ze svého pohledu - a to občas silně mátlo.

Všichni jsme hleděli vzhůru je kniha zaměřená více než na samotnou akci a děj (i když toho je tam také hodně, navíc je svěží a plynulý) na psychologii a vývoj postav, vliv meteoritu na jejich rozhodování, chování i samotnou povahu. Vnitřní vývoj byl naznačen skvěle, jenže autor to trochu přehnal s moudrostí a osvíceností - snaha o hluboké myšlenky, dramatické proslovy a rozhodnutí ostře kontrastuje s věkem aktérů a mnohdy nevyzní vážně, ale spíše komicky.

Na hodnocení nepřidá ani výrazné rozdělení na špatné a dobré a zbytečně vyhrocené situace končící smrtí. Abych jen nekritizovala, líbily se mi milostné pletky mezi postavami táhnoucí se celou knihu, připomínaly mi vztahy v laciných mýdlových operách. Komplikované a prudce proměnlivé, až mě bavily. A že se v díle objevila očekávaná klišé, to už jste si nejspíš domysleli. S grafickou stránkou si někdo musel vyhrát, jelikož krásně znázornil odpočet střetu s Ardorem, což je jméno onoho vesmírného objektu.

Minimálně v závěru autor zazářil a utnul ho ve správném bodě, abych si mohla okusovat nehty a přemýšlet, jak to bylo dál. Podle mého názoru měl na začátku velmi dobrou myšlenku, zvolil si téma s ohromným potenciálem a širokou škálou možností, jak jej uchopit. Bohužel to asi vzal za horší konec a některé věci se mu úplně nepovedly.

Přesto nemohu říct, že by se mi kniha nelíbila, nebo nečetla dobře. Naopak jsem se dokázala do příběhu snadno ponořit a nechat se unášet tísnivou a napjatou atmosférou, dějem plným zvratů a napínavých situací. Vždyť nemohu soudit, s čistým štítem, chování postav mi sice přišlo podivné, ale kdo ví, jak bychom se v takové situaci zachovali my. Tommymu Wallachovi se svojí knihou Všichni jsme hleděli vzhůru povedlo (byť trochu neobratně, ale přeci) upozornit na možné nebezpečí a vše, co obnáší. Kniha mě donutila se hodně zamyslet, což na ní oceňuji nejvíc.

Hodnocení

Obálka

85%

Příběh

70%

Za knihu ze srdce děkuji knihkupectví Martinus.cz

Knihu si můžete zakoupit zde.

Tags : 70%, Bookworld, CooBoo, Martinus.cz, Recenze

14 komentářů

Knížkomolka6. července 2016 v 23:18
Takže je to jasné, tuhle knížku si musím někdy přečíst, zlákala mě už ze začátku a s rozhodnutím jsem čekala jenom na tvoji recenzi, která se ti mimochodem moc povedla :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Hanka the bookworm7. července 2016 v 7:36
Na knížku jsem se nejprve taky chystala, ale právě negativní recenze mě dost odradily. Dokonce i po přečtení té tvé (celkem pozitivní) mám pocit, že to přeci jen asi nebude pro mě.
Nicméně krásná recenze jako vždy, Magdi, měj se krásně :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Denyii7. července 2016 v 11:49
Po anotaci a shlédnutí obálky mě kniha také velmi nadchla :D Recenze je moc pěkná, ale trošku ve mě začaly hlodat pochybnosti, zda to skutečně bude to pravé pro mě. :D
Každopádně, nejspíš si ji přečtu a udělám si názor sama, třeba se mi nakonec bude líbit, tak jako tobě. :)
DENYII
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Knižní svět7. července 2016 v 18:03
Na tuhle knihu jsem dost zvědavá :D Pěkná recenze :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi
SeaBook8. července 2016 v 12:45
Skvělá recenze! :)
Kniha mi včera přišla domů, tak jsem zvědavá, kdy se k ní dostanu a jak se mi bude líbit :) Mám od ní velká očekávání :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Myanmar9. července 2016 v 22:14
Moc pěkná recenze! :)

Co se týče knihy, pořád trohu váhám. Zatím jsem slyšela docela rozporuplné reakce. Psychologie postav mě většinou zajímá víc než děj, takže z tohoto úhlu by mě kniha bavit mohla, na druhou stranu, co si budeme namlouvat, náct už mi není a tak je dost možné, že bych se do postav nedokázala tak vžít. Ale co už - zkusím, uvidím :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Unknown14. července 2016 v 22:05
Taky jsem ji přečetla :) docela dobrý :)
Myslíš, že byli nakonec mrtví? My s Anežkou myslíme, že třeba ani ne...
OdpovědětVymazat
Odpovědi