Ještě více si však můžete všimnout zarputilého odhodlání Sany natočit a dokončit film za každou cenu. Girl Power začíná shrnutím jejího života a je i nadále proložený osobními zážitky a aktuálními událostmi. Zmiňuje Sanyiny rodiče či kolegy a kamarády, kteří nemá nejmenší tušení o její druhém, úplně odlišném  světě, nabízí seznámení se členy štábu a veškerými těžkostmi, které je potkali na cestě k cíli. Vytváří si silnou vazbu s divákem.

Já oceňuji celkovou myšlenku, motivaci Sany i celého týmu, velmi zajímavé pojetí a skvěle padnoucí grafické zpracování. Na druhou stranu mi chybělo častější proložení a dokreslení scén hudbou. V dokumentu se několikrát objevují anglicky mluvené vložky zmiňující faktické skutečnosti o historii a světě graffiti, což je rozhodně přínosné, avšak náhlé skoky z dominujícího českého jazyka do perfektní, vypravěčské angličtiny nepůsobí přirozeně a lehce narušují celkový dojem. Bohužel postrádám i konečnou gradaci, něco, co by mi naznačil nadcházející konec, který přišel relativně náhle a bez ohlášení. Nedá se zde zamlčet jisté amatérství, ale jak už jsem zmiňovala, nejedná se o hollywoodský trhák, ale hodnotný, smysluplný dokument...

Tyto drobné detaily však nijak nenarušují hlavní myšlenku filmu ani jeho sdělení divákům. Ke Girl Power jsem se dostala zajímavou cestou, ale jsem velmi ráda, že jsem film mohla vidět. Ačkoliv ze své pozice sotva chápu význam a smysl writerství, díky filmu jsem mohla do tohoto světa nahlédnout, dozvědět se něco víc a pocítit opravdovou a živou sílu ženské komunity v kultuře graffiti.