Double Knižní měsíční nej

neděle 8. února 2015


(Tento obrázek je moje tvorba - to stejně všichni poznali, takže prosím nekopírovat)

Předpokládám, že většina z vás tuší, co to asi takové Měsíční nej je. Možná jste se s něčím podobným setkali i jinde a to v různých podobách. Moje verze spočívá v tom, že vždycky na konci měsíce sepíši seznam knih, které jsem za daných 30 dní (31, 28, podle měsíce) přelouskala. Pak v každé z jedenácti + jedné různé kategorií, které jsem si vymyslela, vyberu jednu knihu, která v této kategorii obsadila první místo, ke své volbě obvykle připíši i pár slov na vysvětlenou. To asi není úplně originální, předpokládám, že se určitě na světě najde někdo, kdo to dělá na vlas stejně, ovšem já můžu s klidem říct, že jsem se pouze lehce inspirovala, protože mi přišlo jako dobrý nápad udělat si trochu pořádek v přečtených knihách a ohlédnout se zpět za každým knižním měsícem.

Pak také vedu Filmové měsíční nej, což je de facto to samé, akorát jde o filmy, ne knihy.

Jinak bych asi měla vysvětlit, že tohle měsíční nej je opravdu double, protože jsem kvůli stěhování na nový blog jaksi nestíhala napsat článek za prosinec, takže jsem ho teď spojila s tím lednovým.



      
  

Sága Lartena HroozleyhoZrození zabijáka, Oceán krve, Palác prokletých (Darren Shan), Pan Krátur (Chris Priestley), Volání sirény - Prokletí (Michaela Burdová), Reset (Amy Tinter), Dech (Sarah Crossan), Prvních sto (Kass Morgan), Hlava XXII (Joseph Heller), Vesnice Sparks (Jeanne DuPrau), Bílá nemoc (Karel Čapek), Osm světů (Marcela Remeňová)

Nejlepší kniha
 ()
Tentokrát jsem zvolila klasiku. Bílá nemoc od Karla Čapka je úžasné dílo, které nestačí jen pasivně číst. U něho musíte bádat a přemýšlet. A navíc ten konec. To mě málem přivodilo infarkt. Doporučuji. Jinak Dech je taky super kniha, především mám velmi dobrou myšlenku a poselství, i přesto jsem ji dala spíš do závorky.

Nejslabší kniha
Jednoznačně Pan Krátur. Postavy jsem nemohla vystávat a tím závěrem si to u mě autor ještě více pokazil. Nějak jsem nechápala myšlenku celé knížky, natož její zakončení.

Nejlepší obálka
  
Obálka Dechu hezky hraje příjemnými barvami, kopule a rozpraskaná země se velmi povedla, a navíc přesně zobrazuje děj knížky, za mě velké plus. A u Prvních sto obálka na proti tomu vypadá elegantně a nese sebou jistý nádech luxusu. A Vesnici Sparks také nemohu vynechat. Moc se mi líbí nejen modrá v pozadí se zářivými tečkami, které mají znázorňovat hvězdy, ale i S v popředí.

Nejslabší obálka
Na druhé straně u knížky Osm světů - Seznámení se mi obálka vůbec nezalíbila. Částečně za to může i ten žlutý pruh v rohu, který obálce škodí ještě víc.

Nejlepší rozuzlení/konec
 
Závěr, přesněji poslední tři řádky knihy Prvních sto mě totálně navnadily na další díl. I když jsem možná něco takového i očekávala, stejně jsem z toho byla na větvi a už jenom kvůli těm osudným třem řádků si přečtu i dvojku, i když mě jinak kniha tolik nezaujala. A nesmím opomenout ani Bílou nemoc. Konec byl sice příšerný, ale přesto bez debat geniální. Kdo četl, ví.

Nejhorší rozuzlení/konec
 
Tady bych si dovolila lehce strhat Osm světů, protože ve mně to "strááášně velkolepé a rozhodně nečekané" rozuzlení vyvolalo akorát salvu smíchu. Ok, kdyby to autorka podala lépe a ne jako běžnou konverzaci, dostalo by mě to, ale takhle ne. A úplný konec... Myslíte si, že když naše milovaná hlavní hrdinka na konci omdlí, pomyslí si nějakou strašně vtipno-sarkasticko-ironickou poznámku a tím skončí celá kniha, budu se snad těšit na další díl? Na Pana Krátura bych zapomenout neměla. Když jsem si četla konec, měla jsem chuť třískat knihou o zeď, poslat pana spisovatele do příslušných míst a navždy zapomenout, že jsem tu kravinu vůbec někdy četla. Nakonec jsem si zanadávala jen na úkor postav a urychleně knihu vrátila do knihovny. Ne, vážně pro toho spratka a jeho velkého "kamaráda" pochopení nemám. A co víc, myslela jsem, že autor knihu ukončí aspoň nějak. Toho se mi ovšem nedostalo ani v nejmenším.

Nejočekávanější kniha
Na Volání sirény jsem byla zvědavá. Sice ne v tom nejlepším slova smyslu (těšila jsem se, jak ji budu moci strhat), ale to vůbec nevadí.

Hrdina měsíce (dvou měsíců)
Yossarian z Hlavy XXII. Zajímavý chlápek, řekla bych...

Hrdinka dvou měsíců
No přece naše nejdokonalejší a nejlepší a nej a nej a nej Lea, která byla vážně skvělá v úplně všem, všechno vyhrála a tak dále. Nezvolit ji jako knižní hrdinku? To je nepřípustné!
(Ironie jako blázen)

Pár dvou měsíců
Zvolila jsem Wren a Calluma, protože to není úplně typický pár. Ona v podstatě mrtvola, vrcholová agentka, on spíš ještě živý, nezkušený, nešikovný. Ona je jeho učitelkou a trenérkou, on jejím žákem. Je sice fakt, že mě postupem času začali ti dva taky iritovat, ale být párem měsíce (sorry, dvou měsíců) si určitě zaslouží. Už jenom proto, že ob vstali v mrtvých. To se cení.

Největší překvapení
Nakonec to byla celkem legrace a četlo se to až podezřele dobře.

Zajímavý nápad
 
Už jsem zmiňovala, že u Dechu mě zaujala především jeho myšlenka. Venku došel kyslík a lidé můžou přežít jen tím, že budou nehorázně sumy za něco, co k životu neodmyslitelně potřebují. Můžete se stát, že i Země jednou takhle dopadne? Není to vyloučené. A pak Reset. Mladí lidé vstávají z mrtvých. Podle mě celkem dobrá myšlenka, sice už hůře rozvinutá, ale pořád stojí za pozastavení a přečtení si knihy.

Knihy, které nebyly zmíněné ani v jedné kategorii: Zrození Zabijáka, Oceán krve, Palác prokletých - průměrná série, kde je jasné, že autor musí dotáhnout děj na jedno určité místo a navázat plynule na předchozí sérii, zároveň se snaží příběh co nejvíce rozvinout a roztáhnout, až je to prostě moc.

A co říkáte na tyhle knihy vy?



17 komentářů:

  1. Paani .. tolik knizek.. ja z toho vseho cetla jen hvezdy nam nepraly. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zrovna tuhle knížku jsem dostala od bráchy ke svátku :3 Hodnej bráška :D

      Vymazat
    2. To u tebe bych mohla říct: tolik skvělé kosmetiky :D

      Vymazat
  2. To že by se nám to potvrdilo ( to že jsou to Šmejdi ) stalo poprvý :D jinak k nám taky furt někdo volá z nějakou nabýdkou atd.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To asi vážně musela být docela náhoda, že? :D No jo, hold pevná linka... :D

      Vymazat
  3. Já teď vůbec nečtu..:D Je to náhodou skvělý projekt, vážně se ti povedl. Většinu knih znám, a taky vím, že Pana Kráturu si raději nepřečtu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Když si Pana Krátura nepřečteš, vážně o nic nepřijdeš, ale zkusit to můžeš :D

      Vymazat
  4. Bílá nemoc se mi taky hrozně líbila a naprosto souhlasím, že konec je geniální, stejně jako myšlenka:3 A na Dech si brousím zuby už dlouho :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale stejně mě ten konec úplně porazil, vážně jsem nic takového nečekala :D
      Jo, Dech je super :)

      Vymazat
  5. Knihy vypadají celkem zajímavě :)

    OdpovědětVymazat
  6. Pěkné knihy! Já bych si z nich chtěla přečíst asi Prvních 100, Dech a Volání sirény :D Ale přečetla si toho teda dost, jinak musím ti pochválit pěkný článek :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ó, to je od tebe moc pěkné :3 :) A kdybys viděla kolik toho přečtou moje kamarádky :D

      Vymazat
  7. Zajímavý nápad, jak ukázat přečtené knihy. :) O Dechu pořád ještě uvažuji, jestli koupit, nebo ne, kdyby si se měla rozhodnout teď po přečtení, jestli by sis knihu koupila brala by jsi ji? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No... To je záludná otázka :D Pokud bych si ji měla koupit, tak jedině ve slevě nebo v něčem takovém, protože celou částku bych za ni asi nevyhodila :)

      Vymazat
  8. Já četla jenom Volání sirény, takže nemám moc co říct...

    OdpovědětVymazat

Komentáře vždy potěší mé oči, takže komentujte, komentujte :)

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS