Marie Lu se narodila nedaleko Šanghaje. Později však začala studovat v USA na Univerity of Southem  California a přestěhovala se do kalifornské Pasanedy. Předtím, než začala psát knihy na plný úvazek, pracovala jako umělecký ředitel ve společnosti věnující se vývoji videoher. Píše knihy pro mladé, hlavně dystopie.

June a Day přijíždějí do Las Vegas a nemyslitelné se stává skutečností – Elektor Primo umírá a vlády se ujímá jeho syn Anden. Republika se tak ocitá ještě o krok blíže absolutnímu chaosu. Day však ze všeho nejvíc touží zachránit svého malého bratra, a tak mu nezbyde nic jiného, než se spojit s Patrioty. Ti oběma slíbí pomoc, mají jen jednu malou podmínku – Day a June musí zabít nového vládce.
Zdá se, že je to mimořádná šance, jak změnit vývoj celé republiky, jak vyjádřit vůli tak dlouho utiskovaného národa.
Ale June si postupně uvědomí, že Anden není jako jeho despotický otec. Co když je jedinou šancí na nový začátek? Co když revoluce musí mít vyšší smysl než osobní pomstu? Co když se Patrioti mýlí?

(zdroj: www.cooboo.cz)

Kde začít? Po přečtení Legendy jsem si udělala jakousi představu, co asi od Fenoménu očekávat. Teď si nejsem jistá, jestli jsem trochu zklamaná nebo ne. Možná malinko ano. Řekla bych, že Fenomén se vyznačuje dlouhými a zcela zbytečně protahovanými pasážemi - tím mám teď na mysli sáhodlouhými rozhovory mezi dvěma postavami, které vesměs nepřinesly žádnou novou a šokující informaci. Co se týče třeba popisu okolí, toho tam bylo opravdu akorát. Jen mě občas přišlo, že se třeba June a Day zasekli na mrtvém bodě, tři strany spolu hovořili, aniž by z toho čtenář měl něco nového. 

Jak už jsem říkala, obálka působí strohým dojmem. To samé by se v podsatě dalo říct o celé knize. Přijde mi taková nijaká - nemastná neslaná, jak se říká...

Na druhou stranu musím však uznat, že autorka si pro čtenáře na vhodných místech připravila několik zajímavých a překvapivých odhalení (aneb v Republice není všechno tak, jak se zdá). Nechyběly ani napínavé části plné bojů, nad kterými se tajil dech. Líbilo se mi, že se Day a June dostali do Kolonií, které autorka vykreslila naprosto odlišně a přece stejně od Republiky.

Jen nechápu, proč někdo musí umřít, jen aby ta daná situace vypadala dramatičněji.

Celkově bych knihu ohodnotila jako lehce nadprůměrnou. Líbilo se mi střídání pohledů -  jednou Day, podruhé June atd. Fenomén byl opravdu fenomenální, velkolepý a skvělý, ale občas se člověk v množství více méně nezáživného textu ztrácel.