Kde jste hledaly rodinku? Jaké byly vaše parametry, podle čeho jste se rozhodovaly?

Vaše první pocity na novém místě?

Claire - Kanada: Pocházím z Frýdku-Místku a můj let byl ve 6 ráno z Prahy, s přestupem ve Frankfurtu, dvouhodinovým zpožděním, devítihodinovým letem do Vancouveru… Přiletěla jsem na místo vynervovaná, unavená a prostě hotová. A to jsem ještě musela vyřídit víza. Když jsem poprvé viděla svojí rodinu, tak jsem měla žaludek v krku. Bylo to strašně divné! Ale byli moc milí, věděli, že jsem cestovala dlouho. Přijeli pro mne OBROVSKÝM truckem, pamatuji si, že mě to hrozně fascinovalo. Po cestě domů mi všechno ukazovali. Doma jsem jen ulehla do postele. Posun času mě rozhodil, nemohla jsem jíst, chodit, spát a jen jsem se třepala… tak to bylo dalších 5 dnů. Ze začátku jsem byla strašně nervózní a bylo to prostě divné, ale všichni byli strašně moc milí!

Merilin - Anglie: Pozitivní :). Milé přivítání, děti poměrně hodné a milé, ale to jsem nevěděla, co mě s nimi čeká za náročné dobrodružství :D.

Klára - Irsko: Když jsem dorazila, dostala pokoj, vlastní koupelnu a vůbec všechno, co si může člověk přát. Dopoledne jsme jeli s rodinou nakoupit. Hostmum se se mnou snažila konverzovat. A já? Připadala jsem si totálně vypatlaná. Asi 60% času jsem netušila, kdo po mně co chce. Je to fakt děs. Myslela jsem si, že nás toho ve škole učí dost do života, ale v závěru nejsem schopna ani pořádně složit větu. Moje nejčastější odpověď byla okay. Asi jsem marná. Hlavně, že se do všeho musím vrhat po hlavě. Fakt moc mě mrzí, že neumím být v angličtině tak ukecaná jako doma. Snad mě to brzo přejde.

Anička - Itálie: V první dny jsem byla hrozně v depresi a říkala jsem si, do čeho jsem se to uvrtala, že vlastně ani nemám rada děti atd. :D Teď už pohoda.

Ája - Švýcarsko: Dost smíšený. Byla jsem šťastná a zároveň smutná. Ale největší převahu měla nervozita. Všechno nový a nevěděla jsem co a jak. Přijela jsem v noci a nemohla jsem vůbec spát. Potkala jsem jenom host dad a ten řekl pouze, že mohu další den spát, jak dlouho chci. Kolem 11. hodiny jsem se rozhodla jít za rodinou a host mum mi jen řekla: "Hi, nice to meet you".  Bylo to divné, moc se mi nevěnovali, neřekli mi co, jak, kde atd. První dny jsem byla fakt nešťastná a hladová, těšila jsem se zpátky domů, ale zároveň jsem si říkala, že to bude časem snad lepší, a že to ty 2 měsíce vydržím.

Co vás v nové zemi překvapilo? Národnostní rozdíly a podobně?

Anička - Itálie: Já jsem v Itálii celkové strávila už hodně času, takže mi nic tak nepřišlo, akorát ze host mum říkala, že třídění je fakt těžký a neví, co kam dávat.

Klára - Irsko: Nejvíc mě překvapilo počasí. Fakt. Pořád tu prší. Už jsem se ale docela otužila. Jakože 18°? Hurá! Konečně počasí na šaty :D.

Merilin - Anglie: Velký mix lidí, drahá doprava, počasí jako na houpačce, lidi všude, milí a ochotní prodavači, dobrá komunikace -  v ČR mě jen tak někdo na zastávce neosloví  :D. Taky nápomocní, když jsem bloudila a šlo to na mě vidět.
Claire - Kanada: Zarazilo mě jak pravdivé je, že Kanaďané jsou milí! V obchodě se na tebe vždy usmívají a ptají se tě "How you doin'?" nebo "You have beautiful jacket." atd. Na přechodu dávají přednost. Já byla prvně podezřívavá, jak byli všichni tak moc milí :D. Kanada se podobá USA, takže pestrá strava. Jíme indické, mexické, čínské, italské. Jsou tady hodně multikulturní. Též mě překvapilo jak VELKÉ sakra všechno je. Na výpravy do hor tu chodí maximálně Češi. Místní na to moc nejsou, radši jedou s karavanem kempovat a jezdí na ATV, grilují atd. Vnímám i rozdíl mezi mými rodiči a host rodiči. Lze dobře vidět, že tady svoboda byla, zatímco co ČR stála za "železnou oponou". Někteří si stále myslí, že jsme Československo a jedna paní ani nevěděla, kde je Evropa :D.

Ája - Švýcarsko: Strava, často chleba a také malé porce (dospělý chlap má menší porci než já!). A děti pořád jedí sladké, též mají často divné kombinace (těstoviny, omáčku, mlety maso a k tomu nakládané hrušky apod.). Další rozdíl asi ceny, naprosto nesrovnatelný s českými (podniky, doprava...) Oni mají vysoké platy, ale pro mne jako au – pair s podprůměrným platem je to šílené! Lidé tu zdraví, jsou milí, jenže zároveň si všeho všímají, jsou dost uzavření, rodiny tráví čas doma.  Moc to tu nežije, rodiče hodně nutí děti hrát na hudební nástroj, lidé se tu nebojí nechávat odemčené dveře, garáže, nebo kola, ulice jsou čisté, třídění odpadu je kapitola sama o sobě, všechno musí dávat do speciálních pytlů, kdyby to dali do jiného, dostanou pokutu. Skoro každý dům má úkryt plný jídla a pití, kdyby nastala válka nebo něco a pokud člověk nemá, tak existují veřejné, do nichž lidi přispívají. Ve škole existuje známkování od 1 do 6 (6 je nejlepší), systém školství je rozdílný, ale moc o tom nevím. Všude je zeleň, stromy, lesy, keře, louky, kytky, zahrady mají lidi plný zeleně, hory atd. Na každým kroku luxusní auta. Všude u řek, v lesích apod. jsou veřejný ohniště. Hodně se dodržuje noční klid, naše rodina nenechá ani psy na zahradě, aby náhodou neštěkali v noci. Pak mě překvapilo, že při seznámeni si lidi často lidi 3x políbí na tváře. Rozdílů bych našla ještě asi dost, ale teď si moc nevzpomínám :D.

Pocítíl jste nějaké negativa? 
Lenny - Čína: Hlasitý plivání v Číně je součástí každodenního života, kterou si vychutnávám už od rána, zatímco si pochutnávám na svý ovesný kaši, mezi další nedostatky Číňanů patří třeba to, že prdí na veřejnosti nebo se cpou do metra, kde není žádné místo, plýtvají plastem a používají ho úplně na všechno plus jejich jazyku nikdy nebudete rozumět. Jako bílá holka to máte v Číně co se pozornosti týče velmi snadný ať už jen tak jedete metrem, sedíte v parku nebo chodíte jako já cvičit do fitka, kde to je samý Číňan. Přidejte k tomu všechny až moc “snažící” se vzkazy, který vám každý den přistávají na sociálních sítí a je vám jasný, že nuda tady rozhodně není.
Nika - Londýn: Fakt, že je v UK mít au - pair tak dostupné zboží, že tě mohou z hodiny na hodinu vyměnit.
Anička- Itálie: Negativum je, že jsem na ostrově a loďka na pevninu lístek stojí 8€…  Je to ostrov, není tady moc míst na objevování, ale zase je to tady fakt nádherný.


Slovo na závěr, zhodnocení a doporučení?
Merilin - Anglie: Rozhodně to za to stálo :). Už jenom díky tomu, že jsem tam poznala Tebe, Maddie, dodala si mi motivaci a chuť víc si to v Anglii užívat a nebát se! Byla to super zkušenost cca na 10 měsíců. Několikrát jsem chtěla jet domů, protože jsem se cítila na dně a opuštěně. Ale snažila jsem se dávat každému novému dni šanci, aby byl lepší a tak jsem se i já snažila být pozitivnější, takže když Fili (2,5 roku) jen tak bezdůvodně házel s pastelkami o zem, snažila jsem se mu to opakovaně mile vysvětlovat, že se to prostě nedělá :D. Kromě toho, že jsem tam poznala kopu fajn lidí (převážně tedy cz/sk :D) tak jsem tam poznala sama sebe. Nebyl tam nikdo jiný, kdo by za mě řešil problémy nebo krizové situace...a že jich pár bylo :D. Dost mě to posunulo. Naučila jsem se dobře využívat čas, každou minutu :D, nebrečet kvůli kravinám a tolik vše nehrotit. Začala jsem si víc vážit mojí rodiny a lidí kolem sebe. Zlepšilo se mi sebevědomí a začala jsem se konečně mít ráda taková, jaká jsem, i přes všechny mé nedostatky. Doporučila bych všem, jež mají možnost vycestovat do zahraničí, ať už jako au - pair nebo cokoliv jiného, aby toho využili! :) Je to zkušenost k nezaplacení a posune to člověka neuvěřitelným způsobem dopředu! :)
Anička - Itálie: Určitě to stojí za to (ale podle mě nejvíc stejně záleží na rodině), ale znova bych do toho asi nešla. Každopádně super zkušenost.
Nika - Británie: Aupair je lifestyle, který ne každému může nakonec vyhovovat. Hlavní je ale vyzkoušet si to, neboť člověk nabere zkušenosti, které jinde jen těžce získává. Já i přes zlé zkušenosti jezdím dál, dokud mohu, ráda takto levně objevuju svět a kulturu, mám i ráda děti, které nejsou moje, takže pokud má člověk dobrou rodinu, je to ideální.
Lenny - Čína: Život v zahraničí je skvělý. Cestujete, poznáváte nové lidi a neustále se posouváte dál, i když vlastně nevíte úplně kam. Také ale neustále balíte, loučíte se, a jako já tajně doufáte, že třeba právě teď potkáte někoho, kdo vám řekne, ať se s ním odstěhujete třeba na Island
Ája - Švýcarsko: I když jsem nenarazila na úplně nejlepší rodinu a stalo se mi tu několik nepříjemných událostí, stále mě to od této práce neodrazuje. Určitě bych doporučila au pair každému, kdo chce zažít dobrodružství, cestovat levně, poznávat nový lidi, kulturu apod. Je to super zkušenost do života a zážitek navždy. Začátky nejsou lehké, ale všechno se dá zvládnout (jde to lépe, když si tu najdete i kamarády.) I když co se týče Švýcarska, není to úplně jednoduchý, především pokud jste stydlivé jako já. Ale i tak jsem se tu seznámila se spoustou lidi a navíc je tu i hodně au-pairs z různých zemí, jinak němčina je výhodou. Je tu dokonalá příroda, voda je úplně průzračná. Občas tu jsou horka, ale já často vychytala příjemných cca 20-30 stupňů. Určitě doporučuju nakupovat v Lidlu a v obchodu Otto's – ceny jsou přijatelné, zkuste outlety jako Migros, opravdu výhodný cenově.  Vysoká kvalita potravin, takže se nebojte klidně kupovat levnější značky. Zeptejte se, jestli rodina má kolo, případně vám proplatí lítačku, půjčí auto apod. Pokud máte rádi rušno, party atd. tak ve Švýcarsku toho moc není, hlavně v menších městech. V těch větší je více živo i v noci. A rozhodně nespoléhejte na to, že Švýcarsko je bezpečná země! Radši si kolo či dveře zamkněte. Mně stále všichni říkali, jak je všechno bezpečný… Jednou jedinkrát jsem nezamkla kolo a někdo ho ukradl. Vloupal se nám někdo do domu (nejbezpečnější ulice) ve městě atd. Bacha taky na kluky, nechoďte s nimi na loď, nenechte se odvézt autem, nestojí vám to za to riziko.
Klárka - Irsko: Rozhodně to stalo za to, příští rok bych ráda znovu. Je to skvělý způsob, jak cestovat, když nemáš peníze :)


Blahopřeji všem, kteří se dostali až sem! Je to opravdu nezvykle dlouhý článek. Zároveň je ale taky plný užitečných informací, které vám mohou pomoci udělat si lepší představu o tom, co vás jako au - pair může potkat. Jednou větou: Je to zkušenost, která vás posune dál.

Děvčatům děkuji za úžasnou spolupráci a lehkou komunikaci!