Jak se těším do Čech
Ahoj,
dvacet pět dní (dvacet čyři, když nepočítám dnešek) mě dělí od odjezdu domů na celé dva týdny. Na to, jak jsem radostně utíkala sem do Londýna, se na dočasný návrat do Česka a mého města překvapivě dost těším. Co vlastně tolik postrádám?
Když jsem zrovna musela zůstat v Čechách, Londýn mi hrozně chyběl. Jsem zpátky více než dva měsíce a cítím se akorát na to, abych si od velkoměsta dala pauzu. Je to úplně jiné, když sem přijedete na léto za zábavou a poznáním a když tu skutečně žijete, stáváte se zanedbatelnou součástí denního koloběhu, musíte řešit existenciální otázky a nedostatek času a být dostatečně kreativní v měřítkách univerzity. To člověk pořádně vyčerpá.
Vážím si příležitosti studovat na druhé nejlepší umělecké univerzitě na světě, jsem vděčná za mnoho příležitostí, jež mi metropole nabízí, za všechny úžasné lidi, které mi Londýn dal, ale zároveň trochu lituji, že jsem tím pádem promarnila možnost vysokoškolského života v Praze, nebo tedy v Česku obecně. Ale o tom tento článek nemá být, spíš bych chtěla změnit pár věcí, které mi tu chybí.
Klid maloměsta
Nemohla bych žít v malém městě, ne v tomto věku a stádiu, ale chybí mi absence ruchu a uspěchané nálady, která v Londýně panuje. Někdy se cítím skoro úzkostně s takovým množstvím lidí okolo prakticky v každou denní i noční dobou, občas nesmírně zatoužím jít po prázdných ulicích, potkat jednoho nebo dva lidi, nikoliv se topit v hluku dopravy a mačkat se v metru. Taky by se mi líbilo mít venkov a přírodu na dosah. I když jsou Londýské parky úžasné, rozhodně nenavodí pocit, že jste mimo město. Prostě se nemůžu zbavit myšlenky na rozlehlé prostory a pláně, přebytek volného místa a relativní ticho. Hádám, že když přijedu domů, vyrazím jen tak mezi pole aspoň na den.
 |
| Pohled z balkonu |
Rodina a přátelé
Ačkoliv s některými lidmi, které znám z Londýna, bych mohla říct, že nás váže vztah skoro na úrovni rodinného (myšleno blízkostí, ne biologicky) a mám tu dost přátel, skutečná rodina a kamarádi z dětských let či že stejné kultury jsou něco trochu jiného. Těším se, až si popovídáme, postěžujeme si, zjistíme, kam jsme se všichni posunuli. Myslím, že jsem o rodině a přátelích nikdy neuvažovala jako o něčem vzácném, dokud jsem nebyla shodou životních okolností nucena je opustit an delší čas.
 |
| Stěhování s bráchou |
Druhy potravin
Zní to docela povrchně mluvit o jídle, ale opravdu se najdou potraviny, které tady v normálních obchodech nekoupím a trochu mě to štve. Takže ano, těším se do Česka, abych si mohla koupit Jesenku, Rio Mare tuňákový salát, sójový suk, aby si mohla vybrat z široké nabídky čerstvého pečiva či si upéct celkem cokoliv s neuvěřitelnou možností výběru hladké, polohrubé či hrubé mouky. Vlastně se také těším na vánoční cukroví. S takovým přístupem hádám, že po dvou týdnech doma budu mít pár kilo nahoře.
Trocha české upřímnosti a humoru
Nechybí mi česká nátura jako taková - obecně spíše pesimistický pohled na svět, relativně lhostejné až neurvalé chování, často nepřátelské vystupování, absence zdrženlivosti a naopak přemíra chamtivosti. Tím nás nechci házet do jednoho pytle, ani nikoho urážet, ale rozhodně máme co dohánět. Naopak si užívám, jak pěkně se k sobě dokáží lidé chovat v Londýně. V drtivé většině. Jsou velmi slušní, tolerantní a ochotní pomoci... A natolik vychovaní, že vám málokdy neřeknou pravdu do očí, zatímco u Čecha víte, jak se věci mají. A to mi chybí. Po stránce humoru taky strádám. Můj kousavý, sarkastický smysl pro humor zde pochopí akorát krajané.
Nejvíc sarkastické duo hrdě reprezentující svoji zemi za hranicemi
Levná doprava
Doprava hraje pro obyvatele Londýna zásadní roli. Jen velice vzácně se stane, že celý den nikam nemusím jet. Jinak do cestování investuji nehorázný objem peněz a to se pohybuji pořád v rámci jediného města. Ani nemluvě o tom, kolik času mi to spolyká. Vážně se těším na okamžik, kdy si budu smět koupit vlakovou jízdenku z Prahy do Pardubic za stejnou cenu jako tady zaplatím za autobus, jež mě za dvacet minut posune o kilometr v téměř neustávající zácpě. Představa, že za dopravu neutratím většinu vydělaných peněz, zdá se vskutku lákavá.
 |
| V Londýně pořád v podzemí |
Maddie
Prosím, podpořte mě na sociálních sítích. :)
18 komentářů
Myslím si, že je naprosto pochopitelné, že se ti stýská. :) I kdyby byl Londýn sebe lepší, doma je doma...
OdpovědětVymazatJá jsem potřebovala odcestovat, abych k tomuto zjištění došla :D
VymazatTento pocit znám; všude Dobře, kde nejsme ...
OdpovědětVymazatNemohu se ani najít ve velkém městě
ale brzy se vrátíš domů 😘
pozdravy
Lili
Je to trochu tak, že chceme být tam, kde zrovna nejsme :D
VymazatTo znám to stýskání. Mě bohatě stačí Praha na 4 dny a hned s radostí zdrhám domů. Nesnáším ty davy lidí, skrz které se musím procpávat. Vždy mi to dokáže sebrat tolik energie.
OdpovědětVymazatMám pár triků, jak se vyhnout největším davům, ale stejně je toho někdy na mě moc. Máš pravdu, prodírat se lidmi pořádně vyčerpává.
VymazatU mňa by bola rodina a priatelia rozhodne ťažkým odlúčením, takže dá sa povedať, že to chápem aspoň čiastočne :-) Ono všetko má svoje svetlé aj temné stránky a umením je vedieť ich prijať :-)
OdpovědětVymazatVšak je to moje rozhodnutí, že jsem se vydala daleko od domova a musím počítat s tím, že se mi občas zasteskne... A vždycky můžu přijet na návštěvu!
VymazatNice place:)
OdpovědětVymazatThank you, it is a really nice one!
VymazatTak ti přeji klidný návrat do Čech, ať jsi spokojená! :))
OdpovědětVymazatDěkuji moc! Snad mě ta dlouhá cesta autobusem nezničí :D
VymazatAni nevíš, jak moc ti rozumím! V podstatě všechno, o čem píšeš, zažívám dnes a denně nebo jsem si už prožila. Tak třeba mouku tu mají taky jen hladkou. Doprava je neskutečně drahá, nebýt univerzitní jízdenky (kterou jsem si samozřejmě taky musela zaplatit), stojí mě cesta do školy sedm euro. Ale naštěstí se tu dá hromadná doprava nahradit kolem, což je něco, co mi třeba v Česku vždycky chybělo. (Nejde o to, že nemůžeš na kole jet, ale často chybí také prostory pro odložení kola.)
OdpovědětVymazatŽe nestuduji v Praze, v češtině a obklopena lidmi, kterým rozumím a s nimiž dokážu najít společnou řeč, taky někdy lituji. Je to skvělá příležitost a zkušenost, žít a studovat v zahraničí, ale to nic nemění na tom, že jsem tu cizinec.
V létě jsem doma nebyla celé dva měsíce, protože jsem musela pořád pracovat. Teď se mi povedlo dostat se domů na konci října na prodloužený víkend a těším se na zhruba týdenní pobyt o Vánocích. Taky mi chybí rodina a přátelé. Ono když jsem tam pak s nimi, vždycky se těším na samotu a klid Německa, zároveň mě ale občas mrzí, že jsem taková...vytržená. Neúčastním se rodinných oslav, takových těch večerů, kdy se náhodou sejdeme v obýváku a povídáme si až do noci, různých starostí a problémů, které se v rodině řeší. Nahrazuje to spousta jiných starostí tady, to jo, ale není to stejné.
Držím ti palce, ať čekání na Vánoce vydržíš a pak ať si ty dva týdny doma užiješ. Měj se krásně! :)
Já nechápu, že tolik zemí se dokáže spokojit s jedním druhem mouky. :D
VymazatJá bych taky kolo brala, určitě by mi ušetřilo hodně peněz, jenže teď bydlím fakt daleko od školy, že bychom to asi nedojela.
Já tu mám dokonce i českou spolužačku a znám několik Čechů, takže nikdy není úplně krize. Ale jsou vidět národnostní rozdíly, málokdo chápe můj humor, když mluvím anglicky, tak se musím trochu víc soustředit a máš pravdu, pořád budu cizinec.
Já jsem přes léto taky pobyla doma jenom chvíli a pak na jediný den v září a teď až na Vánoce. Jak píšeš, taky mě mrzí, že toho hodně zameškávám, především jak roste můj bráška nebo malá neteřinka.
Děkuji moc, doufám, že i ty si užiješ Vánoce s blízkými :))
vsude dobre, doma nejlip... to zna snad kazdy :-)
OdpovědětVymazatja se naopak tesim do Londyna, pokud to klapne, na dovolenou :-D
Někdo nejdřív musím pár měsíců žít v cizině, aby k tomu došel :D
VymazatDoufám, že se ti Londýn zalíbí!
Také žiji v Anglii, takže většinu věcí úplně chápu. My s přítelem domů vyrazíme 21.12. brzy ráno, ale pojedeme autem, takže to zabere celý den ale strašně se těším. Než jsem se přestěhovala do Anglie, také jsem nečekala, že mi bude Česko někdy vůbec chybět ale občas chybí. Je to prostě domov, vyrostla jsem tam. Problémy se sháněním některých potravin taky občas řešíme, nicméně musím říct, že skoro vše, co mi opravdu chybí jsem tu vždy někde našla, nebo se dají objednat online. Aktuálně se moc těším na Kofolu a Magnesii :D
OdpovědětVymazatUžij si to doma a klidnou cestu :)
Já pojedu autobusem, takže si taky užiju své :D
VymazatOsmnálect na jednom místě člověk prostě jen tak nezamlčí.
To je pravda, že dneska se nedostupné potraviny shání lépe, každopádně Kofola či Magnésie nikdy nebyly moje oblíbené :D
Děkuju, ty také! :)
Komentáře vždy potěší mé oči, takže komentujte, komentujte :)