je to tak. I já přicházím se svým prvním rozbalovacím článkem Unboxingem. Vždycky mě strašně bavilo číst a prohlížet si rozbalovačky ostatní blogerů, a když mi teď došla moje první recenzní kniha, řekla jsem si, že vás přece nemohu o rozbalování ošidit. Jednalo se totiž o velmi zajímavou činnost už jenom z důvodu, že jsme na to byly s kamarádkou dvě :D Víc její roli v celém rozbalování balíčku se dozvíte později. ;)

Ok, neberte můj teatrální nadpis moc na vědomí, zas nejde o nic tak vážného. Ale pořád mě to žere natolik, že musím spáchat tento článek. Jo, je to jedna drobnost, která mi dost vrtá hlavou, a proto se chci s vámi o ni podělit.

Takže zaregistrovala jsem se na Wattpadu (Eliz_Infinify), protože možná to tak nevypadá, ale i já píšu povídky, vlastně se o to spíš pokouším. Na svém prvním blogu jsem začínala právě povídkami... A pak to šlo docela do kytek. Teď se soustředím spíš na recenze a na knihy, takže mé pisatelské období zdá se ztraceno. A je mi to líto, v hlavě mám 4 rozpracované nápady, které potřebuji jen převést na papír. Mým největším problémem však je, že nikdy žádnou povídku nedopíšu do konce. Buď mě napadne lepší vývoj děje, nebo usoudím, že to vlastně je strašně napsané. Každopádně v obou případech začínám od znova. A to pořád dokolečka.

Asi chápete, že takhle nemám šanci nikdy nic dokončit. Proto jsem se teď odhodlala k velkým činů. Nad povídkou Sebevrah dumám každou volnou chvílí, už jsem napsala dokonce anotaci! :D Nu, tak jsem si založila Wattpad, kde člověk může publikovat právě své povídky a má šanci i na nějaké čtenáře.

Samozřejmě to nebylo jen kvůli psaní vlastních povídek, také jsem si chtěla počíst, najít si nějaká dílka ostatních uživatelů, které mě bude bavit. Ale ouha. Ukázalo se, že to nebude moc jednoduché. Jsem od přírody kritický člověk (proto mě děsně baví psát recenze :D), ale... no na Wattpadu i mě došla slova.

Děj

Ahoj, nechci vás nijak zdržovat, už podle názvu vás asi došlo, o co tu půjde. Já vím, je to spíš taková nepříjemná záležitost, většina by se bez toho obešla, myslela jsem si, že já taky, ale ukázalo se, že spíš ne. Mám totiž strašný zmatek ve svém seznamu spřátelených blogů. S některými jsem spřízněná už docela dlouho, někteří jsou naopak zase novějšího data, prostě se to všelijak kombinuje a je to moc složité. Některé blogy zejí prázdnotou, po aktivitě jakéhokoliv typu ani závan a já nevím, jestli s blogováním už definitivně sekli či si snad dávají dlouhou pauzu?

Jinými slovy Měsíční nej za listopad, prosinec a leden.
To už by bylo docela záhodno, nemyslíte?

I když já bych se chtěla docela ospravedlnit. Za listopad jsem viděla myslím tři filmy a z toho se vážně nedá moc vybírat, pak jsem se chystala udělat Měsíční nej za listopad a prosinec, jenže to došlo k stěhování na nový blog, takže z toho taky nakonec nic nebylo. Až konečně teď se zdá, že mi to nic nepřekazí.

Kdyby někdo netušil, co je to Měsíční nej (jakože stejně všichni tuší), tak se koukněte o kousek dolů na Knižní měsíční nej, což je vlastně stejné jako to filmové, akorát, že tam jde o knihy a tady o filmy. Kategorie jsou samozřejmě jiné přizpůsobené tématu (vážně nebudu hodnotit nejlepší obálku :D), ale jinak opravdu není nic odlišné.

Teď všichni víme všechno a konečně můžeme odhalit, co za filmy jsem viděla za celé dlouhé tři měsíce. (Můj pokus řadit filmy chronologicky za sebou, tak jak jsem je viděla, není zcela úspěšný, bohužel)

Předpokládám, že většina z vás tuší, co to asi takové Měsíční nej je. Možná jste se s něčím podobným setkali i jinde a to v různých podobách. Moje verze spočívá v tom, že vždycky na konci měsíce sepíši seznam knih, které jsem za daných 30 dní (31, 28, podle měsíce) přelouskala. Pak v každé z jedenácti + jedné různé kategorií, které jsem si vymyslela, vyberu jednu knihu, která v této kategorii obsadila první místo, ke své volbě obvykle připíši i pár slov na vysvětlenou. To asi není úplně originální, předpokládám, že se určitě na světě najde někdo, kdo to dělá na vlas stejně, ovšem já můžu s klidem říct, že jsem se pouze lehce inspirovala, protože mi přišlo jako dobrý nápad udělat si trochu pořádek v přečtených knihách a ohlédnout se zpět za každým knižním měsícem.

Pak také vedu Filmové měsíční nej, což je de facto to samé, akorát jde o filmy, ne knihy.

Jinak bych asi měla vysvětlit, že tohle měsíční nej je opravdu double, protože jsem kvůli stěhování na nový blog jaksi nestíhala napsat článek za prosinec, takže jsem ho teď spojila s tím lednovým.

Autorka: Lauren Oliverová

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 308

Rok vydání: 2014/USA, 2014/ČR

    Žánr: dobrodružné, strach

Série: Panika /1. díl

Ahoj, jsem tu s takovou novou rubrikou, chcete - li tomu tak říkat (mě lepší pojmenování nenapadá :D) Předpokládám, že ani můj název není příliš originální, ale asi nejvíc vystihuje podstatu mých příspěvků tohoto, takže se omlouvám všem, kdo tento název začali užívat dříve přede mnou a mají tak pocit, že jsem ho od nich okopírovala. Což jsem samozřejmě neudělala, vymyslela jsem si ho poctivě sama.

Ale o co tu půjde? To už asi většina z vás tuší, ale i tak to raději vysvětlím. I mně se občas poštěstí ulovit v knihkupectví nějakou tu knížku, kterou si pak můžu hrdě odnést domů s tím, že je jen moje (i když musí ještě oběhnout pár kamarádek :D). Nejde o nic pravidelného, třeba v období po vysvědčení nebo vědomostních olympiádách mám obvykle větší možnosti si něco koupit, aniž bych pak byla dalších pár týdnů bez svačiny. Takže nejde o nic pravidelně se opakujícího po měsíce, ale občasné pochlubení se nějakou krásnou koupenou knížkou, která může zdobit moji knihovničku.

A kterou knížku jde teď?

"Kdo tam jednou vkročí, není pro něj cesty ven!"

"Co když věčnost zmizí jediným mrknutím oka?"

"...to jsou vypravěči Atlasu mraků, kteří odkudsi z potemnělých chodeb dějin slyší dozvuky ostatních příběhů."

"Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí."

"A jestliže chtějí Day a June zachránit Republiku, musí obětovat to nejdrahocennější, co mají."

"Republika se tak ocitá ještě o krok blíže absolutnímu chaosu."